Taky jsem se takovým otázkám smál. Pak přestal.
A tady je ta věc
Už jsme s vámi diskutovali o té solikteré mohou uvíznout v našich kostech, kloubech a všech druzích pojivové tkáně. Tato sůl je zabalena tak, aby nečerpala vodu a nedocházelo k bobtnání. Ve skutečnosti to není doslova sůl, ale sodík. Jíme ji nejen s chloridem sodným (kuchyňská sůl), ale i s různými dalšími produkty.
Takže tento sodík sedí v kostech a nikoho se nedotýká. Ale pokud musí člověk hladovět, tak sodík v jeho krvi bude hodně dlouho (možná měsíce) na celkem slušné úrovni, protože se pomalu mobilizuje z kostí.
Izotopy
Tyto zázračné přeměny sodíku byly velmi dobře studovány před 60 nebo dokonce 80 lety. A to proto, že pro tento byznys byly použity izotopy sodíku. V té době se radiace léčila jednodušeji. Vzali například lidi, kteří si z nějakého dobrého důvodu museli otevřít hruď. Takovým lidem byl v různých časech před operací nasypán izotop sodíku, pak jim bylo vyříznuto žebro a zkontrolováno, zda se z tohoto žebra odstranilo hodně izotopu. Velmi elegantní studie.
Stručně řečeno, sodík se odtamtud pomalu odstraňoval a část z něj jasně uvízla v kostech.
Sem můžete přidat i brutální rýžovou dietu před stoletím, s jejíž pomocí lidé na chvíli zachránil před maligní hypertenzí. I tam bylo nutné na několik měsíců omezovat sodík, aby se jeho zásoby v těle skutečně vyčerpaly.
Děti a kosti
Někde v sedmdesátých letech minulého století se proslýchalo, že vysoký krevní tlak může nějak souviset se zásobami sodíku v kostech. Vznikla myšlenka, že když se dítě v období rychlého růstu přejídá slaným, tak má hodně sodík uvízne v kostech a z toho se v dospělosti zvýší krevní tlak. Velmi podobné tématu naší dnešní publikace.
Tehdejší badatelé dokonce chodili po amerických černochech (tehdy běžné slovo), že mají více kostní hmoty, takže se jim častěji zmenšoval tlak.
Pokud vím, tato myšlenka kojeneckých zásob škodlivého sodíku nebyla vědecky podložena.
Citlivost na sůl
Velmi populární se ale stalo téma lidí citlivých na sůl s vysokým krevním tlakem.
Lidé citliví na sůl se nazývají ti, kteří nedokážou účinně vylučovat sodík. Tedy, muž snědl nasolenou rybu a jeho krevní tlak vyskočil. Je to škodlivé.
Nejprve si mysleli, že je to všechno o ledvinách. Stejně jako špatně odstraňují sodík. Pak se rozhodli, že stejný trik s ukládáním sodíku do kostí a kloubů právě pomáhá subjektům necitlivým na sůl jíst slaná jídla bez újmy na zdraví. Jedí sodík a ten jde do kostí a nezpůsobuje skok v krevním tlaku. V klidné atmosféře pak bude tento sodík postupně vylučován ledvinami a nikomu neublíží.
Kůže
Postupně se pozornost vědců přesunula od kostí a kloubů k měkčím tkáním, jako je naše kůže. I tam jsou záporně nabité proteoglykany, které vážou kladně nabité ionty sodíku a jen tak je nikam nepustí. A kožní biopsie je pohodlnější než vrtání kostí.
Cévní endotel
Posledním módním trendem je zadržování sodíku v cévní stěně.
Naše cévy jsou zevnitř (z krevní strany) vystlány vrstvou buněk, které se podílejí na regulaci krevního tlaku. Ukázalo se, že na povrchu této vrstvy buněk, jako máslo na sendviči, je vrstva stejných proteoglykany a podobná chemie, která je navíc negativně nabitá a doslova pohlcuje přebytečný sodík z krve.
V laboratorních studiích bylo zjištěno, že alespoň denní množství snědeného sodíku (ve skutečnosti spíše mnohem více) se snadno zadrží stěnou cév a nikomu neškodí.
Pak se ukázalo, že pokud se budete tvrdohlavě přejídat slaným, pak absorpční kapacita této nádherné vrstvy končí a vrstva samotná se zhoršuje. No zhruba, jako kdybyste si pravidelně cpali kapsy kamínky. Do jisté míry by se to hodilo, ale pak jsou kapsy roztrhané a nedá se tam dát vůbec nic. Něco podobného se tedy děje s cévní stěnou.
Po poškození zázračné vrstvy již nemůže fungovat jako dříve, ale začne předávat sodík dále do buněk v cévní stěně. Buňky tento přebytek sodíku snadno absorbují, ale z nějakého důvodu ztrácejí schopnost regulovat krevní tlak a ten se začíná zmenšovat.
Stručně řečeno
Sůl může uvíznout uvnitř našeho těla na dlouhou dobu, ale nezdá se, že by tam tyto zásoby byly od dětství. Spíše, pokud se budete od mládí přejídat slaným, pak naše tepny jednoduše ztratí schopnost se s tímto sodíkem vyrovnat a tlak se sníží. Z čehož závěr - nezneužívejte slané a neučte k tomu děti. Nejde jen o stravovací návyky. Za tenhle sodík si pořádně natrhnete kapsy.
