V okolí je tolik nešťastných žen, které jsou v nezdravých vztazích. Žijí v bolesti, v ponižování, v urážkách, ale přesto nedokážou udělat odpovědný krok, aby se z této bažiny dostali. Je to těžké, chápu, nejistota je děsivá, strach ze samoty je děsivý, drží naději, že se vše podaří. Je ale důležité si uvědomit, že když se jedny dveře zavřou, otevřou se další!
Ani v mém životě nebylo vše hladké. A také jsem byl v nezdravém vztahu. Ale v jednu chvíli jsem najednou začala přemýšlet o svém životě a najednou jsem v sobě cítila jakousi prázdnotu. Je to prostě prázdné, to je vše, a bylo mi z toho tak špatně, tak špatně, tak špatně. Uvědomil jsem si, že jsem uvízl v nějaké bažině a nikdy se z ní nedostanu.
Pak jsem hodně přemýšlel. Chtěl jsem pochopit, proč je mi ten člověk, který je vedle mě, tak drahý? Ano, byl zodpovědný, milý, zábavný a milující, pomyslela jsem si. Mělo to i nedostatky. Včetně jeho chování jsem ho ale vždy ospravedlňovala a doufala, že se jednou změní a u nás bude vše v pořádku. Myslel jsem, že je to všechno dočasné, že to bude lepší později, nebo jsem si možná myslel, že si víc nezasloužím, že všichni jsou takoví, kromě toho bylo děsivé odejít.
A pravdou je, že ano, bál jsem se, v první řadě jsem se bál pustit člověka. Bála jsem se, že už nikdy nebudu moct nikoho potkat a klamala jsem sama sebe a nazvala náš vztah tou nejpravdivější láskou, velkou, čistou, jako ve filmech. Jak jsem se mýlil!
Náš vztah byl toxický, láska jedovatá, byl jsem do nich vtažen hlouběji a uvědomil jsem si, že je čas utéct, je čas se vším skončit. V tu chvíli jsem si myslel, že by pro mě bylo velmi bolestivé odejít, protože do vztahu bylo investováno tolik úsilí, času a energie. A opravdu se po tom všem můžeš vzdát a odejít?
Ponořoval jsem se do sebe, všímal jsem si chování a frází svého partnera a najednou jsem si uvědomil, že všechno už s ním nechci a nemohu zůstat. Konečně jsem se rozhodla čelit svému strachu, rozhodla jsem se zkusit žít bez něj. Bolí to, děsivé, ale ne v takové míře, jak jsem si myslel. Všechno, co mě pak přivedlo zpět k myšlenkám na něj, byl banální zvyk, ale ne láska. Konečně jsem se zhluboka nadechla, cítila jsem se klidná, svobodná, našla jsem v sobě harmonii a mír.
A teď už vím, že na samotě není nic špatného, že můžete být šťastní i bez vztahu. A chci vám říct: pokud jste nyní ve vztahu, ve kterém se cítíte špatně, pokud vám není dán důvod zůstat, pak prostě odejděte. Netřeba slz, netřeba plýtvat energií, na něco čekat, to stačí! Absolutně nikdo není hoden vašich slz, není třeba se mučit, odejít je mnohem jednodušší, než dál žít s člověkem, se kterým nic nespojuje.
Nejtěžší je najít v sobě sílu k zodpovědnému kroku, ale musíte to udělat kvůli sobě. Jste jediná osoba, která by se měla milovat víc a víc než kdokoli jiný.
Najděte v sobě sílu, abyste se dostali ze svého toxického vztahu. Můžete se konečně najít, milovat se, stát se celistvým člověkem.
Před námi bude štěstí, bude mnoho otevřených dveří, cílů, příležitostí. Jen se zdá, že musíme dál čekat, až se partner změní, není to nutné. Dost. Čekali jste tak dlouho, je čas myslet na sebe a své štěstí.
Jen odejděte a neohlížejte se, neposlouchejte, jděte vpřed, vaše štěstí je před námi! Všechno bude v pořádku!
Původní článek je zveřejněn zde: https://kabluk.me/psihologija/ne-bojtes-uhodit-kogda-ne-dajut-povoda-chtoby-ostatsya.html
