Po mnoho let žila Meryem v domnění, že její milovaný manžel je mrtvý. Silné city, které vůči Kadirovi měla, nemohly být uhaseny ani po dvaceti letech. Každý rok, v den jeho smrti, se ponořila do vzpomínek.
A položila stejnou otázku: Proč já?
Kdyby tam byl, kdyby byl naživu... Všechno by dopadlo jinak. Meryem netušila, že to nebyl Alláh, kdo se k ní choval tak krutě, ale její vlastní otec a bratr.
O dvacet let později se Kadir objeví v Istanbulu a najde Kerima. Pouze syn je zvyklý považovat svého otce za mrtvého a nechce mu porozumět a odpustit mu. Kerim také zakazuje Kadirovi setkat se s jeho matkou v obavě, že takovou ránu prostě nepřežije.
Kadir, který nechce zkazit již tak napjatý vztah se svým synem, nejde proti jeho vůli, ale přesto se ho snaží přesvědčit.
A na jednom z těchto setkání je vše vyřešeno samo.
Kadir si znovu přišel promluvit se svým synem, který v té době žil v hotelu. Meryem se obává o stav svého syna, rozhodne se ho navštívit a přijde ve chvíli, kdy byl Kadir ve svém pokoji.
Meryem, když viděla svého milovaného manžela živého a zdravého, téměř omdlela. Kerem, vystrašený pro svou matku, vyhání Kadira pryč.
Ale Meryem chce vědět pravdu, proč ji Kadir před 20 lety opustil s malým dítětem v náručí, a teď se znovu vrhl do jejich životů.
Meryem tajně od svého syna, odepíše Kadirovo telefonní číslo a domluví se s ním. Kde zjistí, že za její krutý osud mohou její bratr a milovaný otec.
Ale bude mít Meryem dost síly, aby odpustila svému manželovi, protože mu zbývá jen velmi málo života.
