Sultan Khanym se těšil na den jednání, po kterém měla žena najít svobodu. A ten den připadl na Elifiny narozeniny.
Sultan-chanim zakázala svému právníkovi, aby dětem řekl, jaký den se soud bude konat. Chtěla překvapit.
A konečně ten den přišel.
Sultan-chanim šel do domu Yoruk-chanů v domnění, že pro ně Elif pracuje, ale Qiymet-chanim s tou ženou mluvil příliš sucho, a pak jí vrazila do rukou leták s adresou a zavřela si před nosem dveře.
Když sultán-khanim chytila taxi, dorazila do domu, kde žily její děti, a než mohla z taxíku vystoupit, uviděla, jak se k domu dostalo auto, ze kterého vystoupili Elif a Kahraman.
Sultan Khanym se rozhodl sledovat svou dceru a uviděl dojemnou scénu jejich rozloučení.
Elif vysvětlila své matce, že Kahraman měla schůzku a ona musí zůstat pozdě.
Sultan-khanim své dceři opravdu nevěřil, ale ani ji nevypáčila.
Ale jen o pár dní později jí bylo odhaleno hrozné tajemství.
Kahraman se rozhodl vzít Elif z města, ale večer byly silnice pokryté sněhem a museli zůstat přes noc v hotelech.
Elif zavolala Nazle a požádala ji, aby řekla matce, že zůstane v práci až do rána, protože hostina se ve společnosti, kde pracovala, zdržuje.
Sultan-khanym nemohl pochopit, jakou noční práci měla její dcera, ale rozhodl se na ni počkat a zeptat se jí na všechno. Ale nemuseli čekat na ráno, do jejich domu přišla Defne, která řekla Elifině matce, že se její dcera pokouší odvést manžela a teď spolu odpočívají mimo město.
Sultan-khanym nemohla dlouho spát a poté se rozhodla prohledat Elifinu postel, kde našla deník své dcery.
Z čeho jsem pochopil, že její nejstarší dcera byla těhotná Kahraman.
Po čekání na Elif ji Sultan-chanim označil za zpustlou ženu, hanbu pro rodinu, a poté ji udeřil do obličeje, shromáždil Nazly a se slovy „Už nemám dceru“ odešel z domova.
Nazly se snažila své matce vysvětlit, že Elif neztratila čest, ale sultán-khanim nechtěl nic poslouchat.
