Sultán Sulejman se považoval za starostlivého vládce. Vládl pro dobro státu, usiloval o to, aby jeho lidé nic nepotřebovali, aby se nezvyšovaly daně a aby bohatí neměli prospěch z chudých.
Sultan Sulejman důvěřoval několika svým poddaným, a tak se často převlékl a šel na trh zjistit, jak lidé žijí a co si myslí o své padišah. Názor lidí byl pro Sulejmana důležitý.
Po mnoho let Sulejman o sobě slyšel jen lesní projevy, lidé ho chválili a nazývali ho dobyvatelem světa. Situace se ale brzy změnila.
Zdálo se, že poslední roky svého života Sulejman zapomněl na harém, lidi a janičáře. Ponořil se do věčné melancholie, ve které četl knihu o panovníkovi. Ale po Bayazidově popravě se panovník rozhodl jít ven k lidem a poslouchat, co o něm lidé říkají. Naivní si opravdu myslel, že ho lidé budou chválit, stejně jako předtím, po popravě jeho dvou synů.
Poté, co se převlékl, šel Sulejman do bazaru, aby poslouchal, o čem lidé mluví, a zjistil, jak žili.
Když se panovník přiblížil k obchodníkovi s jablky, zjistil, že jeho stát se topí v dluzích, lidé obchodují se ztrátou a janičáři z platu, který jim je přidělen, stěží vydělávají.
Obchodník také řekl, že náš padišáh byl již starý a dlouho nešel na vojenské tažení. Zabil nejdříve Mustafu a po odvážném Bayazidovi nechal svého opilého syna vládnout státu.
Do jejich dialogu vstoupil druhý obchodník, který řekl, že říkají, že padišáh nemůže bez pomoci jít ani na toaletu.
Překvapivě byla slova o popravě jeho synů Sulejmana sice tvrdá, ale odolala, ale nemohla obstát o jeho bezmocnosti. Panovník zaútočil na obchodníka s tím, že je panovníkem, a nechal ho, aby jeho slova zopakoval.
Ano, Sulejman dobyl mnoho zemí, strávil 10 let ve vojenských kampaních, byl slavný Velkolepý.
Možná jako pán byl Velkolepý, ale jako otec, krutý a nemilosrdný tyran.