Začněme tím, že azithromycin je klasifikován jako antibiotikum, které dobře potlačuje takzvané atypické patogeny - všechny druhy chlamydií, mykoplazmat a legionel.
Atypická (atypická) pneumonie je obtížnější odhalit a obtížněji zvládnutelná. Původci těchto pneumonií se mohou skrývat uvnitř buněk.
V určitém okamžiku si všimli, že azithromycin má pro těžkou pneumonii větší přínos, než se očekávalo. Začali přemýšlet a hádat, dokud nepřišli s myšlenkou, že azithromycin a podobné léky z jeho makrolidové skupiny mají takzvaný imunomodulační účinek.
Vědecký výzkum zjistil, že působením makrolidů je v našich plicích méně interleukinů, které napínají imunitní buňky.
Zdálo by se, že je to špatné, protože čím méně imunitních buněk, tím horší imunitní systém funguje. Ale již jsme se dohodli, že pneumonie je impregnace plic hnisem. Hnis jsou přesně ty imunitní buňky, které se kousají do infekce a zaplavují všechno kolem žíravinou.
Pokud mluvíme o střepině na prstu, pak hnis vytlačí střepinu ven a my si ji možná ani nevšimneme. Ale plíce se zhoršují. Dýcháme plícemi a pokud je imunita příliš velká ve válce s infekcí, pak se tímto hnisem doslova udusíme. U starších lidí se všemi druhy chronických vředů může být i mírné ztmavnutí plic doprovázeno dušností a může vést k otravě krve.
A nyní se ukázalo, že azithromycin spolu s dalšími antibiotiky ze skupiny makrolidů nejen potlačuje mikroby, ale také mírně potlačuje příliš agresivní imunitu. Výhoda je dvojnásobná a z nějakého důvodu umírají starší lidé s těžkým zápalem plic méně často.
To vše je již dlouho známo, ale loni se japonští vědci, které respektuji, rozhodli přizpůsobit azithromycin boji proti chřipce. To je zvláštní, protože azithromycin pouze dusí bakterie a nemá žádný účinek na viry. Ale Japonci velmi odvážně experimentují v medicíně a někde zakopali myšlenku, že azithromycin pomůže.
V Japonsku zuřila chřipka a lékaři tam chtěli nový lék. Potom Japonci přišli se známým favipiravirem za 12 tisíc. Ale včas si uvědomili, že je to nějak toxické.
Pak se japonští vědci rozhodli rozdrtit chřipku azithromycinem. Testovali tento případ ve zkumavce a také strkali virus do nosu laboratorních myší.
Výsledky byly povzbudivé a Japonci uvedli, že příležitostně bude nutné vše zkontrolovat na lidech.
A letos se případ představil. Vypukla pandemie a vědci z celého světa spěchali otrávit virus různými léky. Znovu si vzpomněli na azithromycin a také jej uvedli do praxe. Jen se nic nestalo. Lidé zemřeli s azithromycinem a bez něj. Nepomohlo.
Spíše to víme, což nepomohlo. Ostatní možná neví. Z lékáren byly proto smeteny zbytky azithromycinu. Bylo toho hodně. Azithromycin je celosvětově nejoblíbenější antibiotikum. Ale stejně se ho odvážili. Pouze proti koronaviru byl bezmocný.
Špatnou zprávou je, že azithromycin není bonbón. Působí na srdce tak, že zvyšuje riziko fatálních poruch srdečního rytmu. Bylo by tedy velmi pošetilé polknout to bez konzultace s lékařem.
Existuje celý seznam léků, díky nimž je srdce zranitelné. Azithromycin v něm nebere první a ani poslední místo. Můžete si nevědomky náhodně namíchat nebezpečnou kombinaci několika z těchto léků.
Nehrajte si prosím zásoby antibiotik! Skončí to špatně.
