Homeland Kazki: Don'ka vіtru (audio)

Malý chlapec Timofiy se chtěl oženit. Vin hodil očima kolem dívek, pozalitsya, ale ni se nechtělo stát ženou, ale nevydrží ani hati, ani hliba, ani staini, ničemnou hubenost, což není mav.

Na okraji vesnice byl bouv prázdný, jako by to nezabralo žádného výklenku. Virishiv Timofiy zbuduvati tam khatina. Po vybrání kupu na podlaze domu je bule připravena na celý den. Po vyzvednutí its opuštění, oplocení і myšlení, do kterého dіvchini sіtіt svatіv. Celý čas bez spánku, přemýšlení o všem. To na svitance posledních výroků větru a naplnění hatiny, odhodení ospalé htozna-kudi. Timofiy se rozzlobil a vyhrožoval prokletým vіtrovі:

- Teď půjdu k tvému ​​malému dohazovači ...
Myslel jsem, že čtete:
- Oo-oo-hoo-hoo, no tak... A-a-ha-ha, pri-ho-o-od!
Pishov susides a říká:
- Chci zápasit s Vitrovou malou holčičkou. Jděte se mnou a budete moji starší.
Susidi očarovala oči - mysleli si, že Timofij je zdravý.
- Chtěli byste nějaké shukati v terénu? - vypadá to. - Och, budeš v pořádku, nenápadně pískám. Buďte kluk a nenechte zlo jít.

Timofiy se zbavil svých jednoduchých věcí, přivázal si tašku ke klubu a přehodil si ji přes ramena, naklonil se tam a zvuky vyšly. Ishov není starý a ani dva, pokud chrastí, jako jestřáb z nebe, strčil se do malého zajíčka a pohřbil ho svými drážkami. Pár zařval, zapískal, vyrazil kapkou na jestřába a pustil zajíce kolem.
- Jak vás vidím pro ty, kteří skryli život mého dítěte? - zajíc spal kvůli křečím.
- Jak mi můžeš pomoci, malí bezmocní zajíčci? Pokud víte, pak řekněte, živý Viter se svým vlastním malým, protože to chci převzít.
- Nejen říct, ale ukážeme cestu. Můj hřích, jaký druh vás vryatuvav ze smrti, vás vede k velmi starému muži - přišel zajíc.

Zajíček cválal vpřed a Timofiy pishov ho následoval. Vyšli jsme z lesa, prošli se po polích. Pokud je příliš vysoká na to, aby se z ní stal cholovik, oběšený, jak je starý. Změňte vlasy na hlavě na nový list a květ jablek. Vyhrávající robotické roboty - sbírat a narovnávat uschlou polovinu stromu, poté odnést další sousto vody od zeleného horolezce, rozdrceného ze sporáku s hruškami, sbírat je a mačkat Robiv tse tak chladně, nibi chav.

Timofiy rozregotavsya.
- Co děláš, choloviche? - spal divak.
- Oživím a oživím strom.
- A komu budeš?
- Jsem Starý muž. A ti hto a kudi mandrush iz králíků?
- Jsem Timofiy. Půjdu k malé donku Vitrovova dohazovače.
- Jdu s tebou. Zeptám se Staříka, Abi Yogo Shibeniks mi nezlomil stromy.
- Hodimo.

Dvakrát vyfoukněte, rozmovlyayut a zajíček spěchá vpřed. Přišli jsme do paláce staré vіtriska. Ten počal v majestátní hale a tam bigav, hloupé výroky. Takže píšťalka a řev, tak zasáhl palác a dahh zd_ymevsya. Zápach začal stát před dveřmi. Pojďte se strachem.
- Ty vidchinyay, - slibný Timofij.
- Ten ni, znám sílu a prudkost starého muže. Existuje spousta zlých, - odpověděl strom Batko. Ze strachu už bublaly listy, které je obarvily.

Dovgos stál na místě, protože Timofij si nemyslel, ale nezemřel, ale neznělo to nepříjemně. Vyhrajte mačkání očí a otevírání dveří.
Můj bože! Vіtrisko yak na ně čichal, pak zápach, mnul si nohy, letěl, pohyboval slámou, zachytil se za strom a visel.
- Co vy lidé potřebujete? - když spal Batko wіtrіv, pokud byl starý a mladý, іх із gіlljak.

Nejprve promluvil otec, ale Timofiy, pokud mu jsou roky, pak zde ničí jeho vlastní jazyk.
- Přišel jsem se zeptat, abi ti nedovolil jeho lamati hříchy před hodinou chůze po mém stromu.
- Dobře, nech je to tak. A co je pro vás potřeba? - spící Timofiya.
Timofiy znayshov nareshty jazyk, nicméně, tři zvědavé, a zprávy:
- No, chci se oženit. Tvoje si-blues mě naplnilo me-me ha-ha-ha-ha a nyní ni-ni-ni jedna z dívek nechce vidět mě-mě-mě. Přijdu, abych odpovídal vašemu do-to-don.

Batko mávl rukou na baiduju.

- Nebudu se zabývat babskie správně. Jdi k mé ženě.
Zápach narazil na Matku větrů. Vona vařila ob_d.
- Tak a tak, - mluvíme Timofiy, - přijdu, abych odpovídal tvé malé dívce.
- Ha ha ha! - vіtriha byla vypuštěna, již oheň u kamen zaburkotiv. - Pokud jsou na zeleném listu zelené listy, které způsobují rumovité jablko, a pokud se z vinné révy stane vinná réva pokrytá grones, pak se naše malá holčička stane vaší ženou.

Timofiy nevěděl, co jsi robiti. A Batko udeřil uprostřed chatrče poker a vinik, pak z malé hrsti vytesal do úst živou vodu a našpulil ji a okusoval. Yablunya zezelenala, rozkvetla, spustila na dno sklenici rumových jablek a z révy se stala réva, která se táhla ke stéle a leskla se grony.

Mati Vіtrіv už začal mluvit o zlomyslnosti. Přesto přivedla malou holčičku Ale. Timofiy se přiklonil a vyhrál - Timofiyevi. Divchina je malá modrá, nyní obloha, oči, žluč, na začátku léta hmarinka, odhalující. Bula vyhrál je oblečen do košile, vyšívané blakitny tsyatochki a sp_dnitsa, která se třpytila ​​barvami, jako vesta.
Otec Viřív a Mati Viřív oslavovali děti na garne, jako na večírku Kazci, dali jim dárek a viděli vesnici poblíž Timofjeva. Tam mladí lidé okamžitě nazvali ospalcem a vytvořili si vlastní chatu. Otec stromů ponasajav kolem svých bohatě třešní, třešní, hrušek a jablek. A před zraněním se chata stala takovým gýčem, jako by to nebylo mav ni pip, ni taverna, ni četník.

Navštívil mladé lidi, žil v lásce a milosti. Ale do silského krčmového smradu se to nelíbilo.

- Hej, - povýšil jsem víno na četníka, - Timofiy, který tu po stranách poctil večírek, nevezmi hořáky do mé hospody. Nibi ve mně není tak laskavý jako v těch hostincích.
- Mluvíte pravdu, - řekl četník. - Víno a nemyslet na trochu hořáku a kus vážící role. Lidé Hiba neví, proč si postavili dům v zemi stáří? Hodimo, řekni o starších.
І šel.
- Pane, - zašeptal hostinský vedoucímu, - Timofiy zbuduvav chata na vaší zemi.
- Pane, - dodal četník, - Timofia má pro ženu takovou garnu, v jeho očích je už tma. Vyhrajte kudkudakak několik dní, jako psané vejce. K vašemu synovi taku... To by byla pára, jaký koláč a zakysaná smetana ...

A ve stáří je to jako kroutit, jako kroutit v mrknutí, pak psi jdou na tři dny ven a můžete se divit někomu, kdo může zkysnout. Ani jedna dívka na světě se k ní nechtěla vrátit.

Abi, vůdce guknuv, přinesl Timofiji.
- Slyšeli jste hvězdy řetězu? - když spal, překročil práh pouze Timofiy.
- 3 široké světlo.
- Potřetí? - když minul vůdce, který má trocha hluchého a špatného.
- Jo, to je ono, - zachycení Timofiy.
- A mogo tata není tam vzadu?
- A pak ni! Vyhrávejte, panujte, noste palivové dřevo na ramenou celou hodinu. Košile na nové se uvolnila, ne tak docela. Jak zůstaň naštvaný. Pustili mě z trouby, abych přinesl chléb, hovězí maso a já jsem se oženil na silnici.
"Dám ti trsátko, dám ti pár koní, dám ti nějaké palivové dříví a přivedu ti osobu z prstu tvé levé ruky." Pokud nepřinesete jaka, měli byste vědět: Vezmu vaši ženu a naplním chatu, jaku, zbuduváváte na mé zemi.

Starší namazal spoušť, namočil vbrannya a starší dal dvě vrány a Timofij poykhav. Kde podvádět. Bylo pro vás těžké oddělit se od Vitrovy malé a nové chýše, protože de Vin dostal tři štěstí. Že scho robiti? Když porodil lidi ve vbrannyi, namazal spoušť a koně a pro radost šel k Dědovi.

- Tak a tak, - řekl - vedoucí by si přál, abi Přivedl jsem tuto osobu z prstu ruky jeho zesnulého otce, ale pokud ji nepřinesu, vezmi moji ženu a naplň chatu A já nevím, je to žhavé.
- Nenadávejte, zeť, - klidný Batko vіtryv. - Pošlu pro tebe nejlepší sinu, vyhraj cestu.

Tatínek udeřil nohu tupou nohou a objevil se Vikhorets, jako by tančil a byl zticha, ale robotovi dal také jaka.
- Přivedete Timofii k velmi pečenému brahmi, - což přiměje Batka k nejmenšímu.

Vikhorets se dusil na ulici. Tam, procházející skrz, byla grimasa střelného prachu, a jak to tlouklo přes pole, tráva tančila. Timofiy Ishov ho následoval a vyjednával až do temné pece. Tam začali na jednom místě kroužit Vikhoreti.
- Ge-ge-ge-e-her! - zakřičel Timofiy.
Na hranici temryavy měl hrad zenknuv a objevil se ďábel.
- Co chceš, Timofiya?
- Hrajte na chilin našeho stáří.
Ďábel znik, že skrze yakus mit znova z'avivshis, trimmyuchi stáří táta pro chuprinu. Hračka na kůži vovch_y. Timofiy spěchal k novému a znal prst zlaté osoby.

Obrací se na stáří a natáhne zlatý prsten k jome.
Ředitel se na osobu podíval a spal:
- A kdo okrádá mého otce?
- Kdo je mav bidny robiti? Ležel u slámy a chytal blechy zuby. Když se Abi zeptal, přišel domů společně s onuky.
Vůdce je stále šťastný, že porazil tata, jako by vylil sud zlata. Vin poklikav syn a rčení:
- No tak, jdeme za tebou.

Zápach cítil trochu zlomyslné dobroty, vytáhli svyatkovo vbrannya a zapřáhli čtyři koně do lenošky.

- Vezměte tipy do svých rukou, znáte způsob, - slibujte předáka Timofiya.
Koně sebou trhli tak silně, že si za sebou zapálili cigaretu. Na několik dní se Timofiy naklonil před vchod do pekla.
- Ge-ge-ge-gay! - křik.
Na hranici temryavy tančil na klíč a současně tam byla tříska chortů.
- Co potřebuješ, Timofiya? - spal.
- Dámy, které vás požádají, vezměte mladé ke starým.
Chorti už šla k radostným. Přehodili kůže přes hlavu a utáhli teplo.

Pokud jsem ten klíč znal, Timofiy se uvelebil v lehátku, svázal se s jehněčím a šel nahoru, jaka viter, ke své ženě, o kterou se celou hodinu snažil. Ale hostinský a četník mu nedali ani jeden den světla - no, mohl by ho dostat do vodní lóže.
Iakos smrad přišel a řekl:
- Tie povіz pana headman na tomto setkání s hostem, a teď musish a vzít nás.
- Dobře, jdeme, - naštval se Timofiy.
Tavern kinmi poviz їkh v dubovém lese, trhá strom a propaguje:
- Lizte... Jakí andělé létají dovnitř, budu křičet: „Pling!“

Hostinský a četník rozzulis a začali fušovat jeden po druhém na vysokou dubovou kamnu. Pokud se skryli pro gilaky, hostinec spal:

- Pligati?
- Ahoj, lizte, co chceš! Zvidsí andělé vás nechytí.
Pokud se zápach dostal do středu dubu, četník se rozzlobil a spal:
- Pligati?
- Ahoj, věřte víc! Andělé vás ještě nemohou získat.
Nareshty vyšel až na samý vrchol dubu.
Timofiy křičí:
- Andělé už dorazili! Držte se za ruce a hrajte.

Hospoda vyskočila jako první a stáhla četníka za sebou. Andělé je odnesli do krilu a odnesli je k Bohu, aby se pásli, a Timofij vyrazil s batogem a vrátil se na Vitrovu donku. Poté, co s ní žil hodně rockyv, děti roku, a nikdy neopustil.