Sami si nevšimnete, jak to v životě používáte.
- Kde jsi vzal tolik kroků na krokoměru? - čas od času se žárlivě zeptám manžela, dost štíhlého, jak si toho mnozí všimli příběh na Instagramu.
V naší rodině jsem koneckonců sportovec, snažím se všude chodit, ráno speciálně trénuji. Ale pokud jde o měření, pak k večeru mám 10-12 tisíc kroků a on 25-30 tisíc.
A vím jistě, že pracuje, ne běhá.
Můžeme samozřejmě předpokládat, že náš pes nosí krokoměr nebo že se otáčí na vrtuli helikoptéry (můj manžel pracuje s helikoptérami), ale od své milované takové podvody nečekám).
Odpověď na tuto otázku zní - protože můj manžel projde dvakrát tolik jako já - ve skutečnosti jsem to našel velmi rychle. Všechno je to o dobrém zvyku.
On hodně mluví po telefonu, koordinace velkého počtu lidí. A v tuto chvíli on vždy chodí.
Obecně, když se na to podíváte, tak chůze je nejpřirozenější sport.
- Všichni chodíme prakticky od narození a tento druh aktivity nemůže nám způsobit žádnou škodu. Samozřejmě, pokud máme pohodlné boty a přitom pijeme vodu. A pro ty s křečovými žilami je nutné nosit kompresní punčochy. Je snazší v nich chodit a nohy nebobtnají.
- Věří se, že za chůze můžete použijte až 90 procent všech svalů v těle. Určitě například dělám cvičení na pažích (ohýbám se a uvolňuji s námahou, vědomě), namáhám různé skupiny svalů nohou, záměrně zvětšuji nebo zmenšuji délku kroku. Obecně jsem kreativní
- Zatížení při běžné chůzi vždy proveditelné. Pokud nejsme profesionální sportovci, pobízeni vysoce výkonnými sporty, pak nemůžeme tolik přetěžovat srdce, aby vyskočilo z hrudníku, a pak to bude mít nějaké důsledky.
- Ze zvyku to může být přetížení svalů, ale bolest je docela snesitelná a dokonce příjemná.
- Chůze - nejlepší rehabilitace po nemoci. Není divu, že existuje takové sloveso „stimulace“.
- Samozřejmě, ze všeho nejvíc těžit relativně rychlá chůze. Sportovci chodí až 15 km za hodinu, ale nám to stačí 4-5 km za hodinu. Je tu takový příjemný paradox - je snazší jít rychle než pomaleji. Lidé, kteří jsou zcela nesportovní, mohou začít běžným tempem chůze (2–3 km za hodinu).
Obecně mám (a vy) před očima nejpřesvědčivější příklad - svého pacienta shodil 100 kg, jako povinnou fyzickou aktivitu využívající pravidelnou chůzi. Na začátku hubnutí dostal práci, která zahrnovala návštěvu předmětů. V den se chtě nechtě toulal pod 10 tisíc kroků. To je takový kompromisní údaj, málokdo si pamatuje, odkud to přišlo, ale lze to brát jako výchozí bod.
Chodíš hodně?
Vaše doktorka Pavlova
Pacient zhubl 100 kilogramů bez operace. Takhle to udělal
Proč tloustneme: Šest nejlepších příčin obezity
