V mírumilovném životě se rovník nazývá pás na břiše naší planety. Pak se ale ptají na lék zvaný Equator. Skrývá se v něm všemi oblíbený amlodipin, ze kterého podle některých čtenářů méně otékají nohy.
Nemyslím si, že Gideon Richter udělal nějaký neobvyklý amlodipin. Spíše jde o druhou složku „rovníku“.
Na základě výše uvedeného odvolání vysvětluji, že takzvaný „ruský amlodipin“ nebyl zaznamenán, nebyl zapojen a neproběhlo. Jinými slovy, tento lék může skutečně způsobit otoky nohou, ale ne více než všechny ostatní cizí amlodipiny.
Příčina otoků nohou uživatelů amlodipinu je skryta v samotné podstatě léku. Amlodipin rozšířit malé tepny a tím nám snižuje krevní tlak. Problém je, že to dělá příliš dobře.
Ječící hordy erytrocytů se řítí rozšířenými tepnami směrem ke kapilárám, které vynášejí všechny dveře v cestě a dokonce kazí stěny. Ze stěn kapilár začíná vytékat a kapalná část krve prosakuje do mezibuněčného prostoru. Tak vzniká otok. O stejném příběhu, o kterém jsme diskutovali v tématu o otoky rukou v horku.
Takže zajímavou shodou okolností byl do tablety Equator kromě amlodipinu přidán lisinopril, který je schopen rozšířit malé žilky, které vycházejí z těch velmi prosakujících kapilár.
Ukázalo se, že amlodipin vypustí do kapilár dav agresivních erytrocytů a lisinopril jim otevře únikové dveře, aby jimi mohly v klidu proběhnout při tranzitu a nic nerozbily. Velmi chytré řešení. A nenajdete na něm chybu, protože se jedná o zcela schválenou kombinaci léků.
Zdá se mi, že je to přesně ten případ. No protože nevěřím na léky bez vedlejších účinků. Všechny mají vedlejší účinky.
