To je dost, už mě to nebaví! Teď jsem se rozhodl žít a neexistovat! Prostě žij a netahej na sebe tíhu svého osudu, přijmi vše tak, jak to je, a neboj se něco změnit. Už se mi nechce čekat, vydržet, třást se v koutě, něčemu se přizpůsobovat. Chci žít každou minutu, jen žít.
Vybírám si žít! A to, co se zachránit nedá, už nezachráním. Vztahy, ze kterých to bolí, lidé, se kterými je zle, práce, která vám nesedí, sousedé, kteří se za vašimi zády usmívají a urážejí – to vše pryč. Už nebudu všechno přijímat tak, jak to je!
Vybírám si žít! Proto už nikdy nebudu mít ty lidi, se kterými se musím neustále přizpůsobovat, ty, se kterými se prostě nedá mluvit přímo, jinak okamžitě dostanou hysterický záchvat. Nikdy vedle mě nebudou lidé, kteří mě děsí, napínají, takovým lidem se nepřizpůsobím a nebudu s ničím odpovídat.
Nebudu komunikovat s těmi, kteří se snaží své podivné dovádění zakrýt nějakými podivnými výmluvami. Takoví lidé jsou již rozzuřeni, protože se tváří, že jsou příliš chytří a vševědí.
Vybírám si žít! Proto jedna z vět, kterým nyní odpovídám, je "neopovažuj se to se mnou udělat." Proto už vedle mě nejsou lidé, kteří zrazují, klamou, hrají si, nechtějí se o mě starat, využívají mě pro své účely, neslyší mě. Nechávám je jít ode mě a nedržím se jich a komunikace s nimi. Nechte je manipulovat s ostatními, ale to se mnou nemůžete!
volím žít. A už nebudu ztrácet čas snahou někoho zachránit a předělat. Proč to potřebuji, když lidé nesplňují má očekávání, nebo když se ten člověk sám nechce odplazit z místa, kde ho vytahuji? A takovou pomoc už nenabízím, ať si své problémy vyřeší sami! Je mnohem jednodušší obklopit se lidmi, kteří mi vyhovují a já vyhovujem jim. Takto je to mnohem poctivější a spolehlivější.
volím žít. Teď už nebudu nikomu dokazovat, že jsem hoden, že jsem dobrý, že jsem hoden. Už nebudu bojovat o něčí pozornost, přesvědčovat někoho, aby se mnou zůstal, dovolit mi předělat se. Ne, teď jsem přijal sám sebe a vím, že jsem dostatečně krásný a chci být milován takový, jaký jsem, a přijímán takový, jaký jsem.
Vybírám si žít! A nyní jsem připraven na naprosto jakékoli emoce, včetně těch negativních. Život naopak nemůže obsahovat jen radost, někdy jsou situace, kdy nás to bolí! Existuje úspěch a jsou pády. Jsou dobří lidé, ale najdou se i podlí, hnusní, nízcí lidé. Jsem připraven vyjít vstříc všemu, hlavní je nenechat se odradit neúspěchy, ponořit se do stresu a nenechat se zneužít toxickými lidmi.
Volím život před existencí. Proto se nyní více soustředím na sebe, na své touhy a potřeby. Nejprve poznávám sebe a pak ostatní. Nemám lidi, kteří se „jednou budou hodit“, pro „deštivý den“, „nechte je být“. Můj život není skříň.
Rozhodl jsem se žít a neexistovat, protože už toho mám dost! Chci dýchat, chci se smát, milovat, stoupat a klesat, plakat, chci být skutečný, nepřetvařovat se a přizpůsobovat se lidem a okolnostem. Už mě nebaví nést na sobě břemeno svého osudu, snášet k sobě drzý postoj, nechat se využívat. Jsem z toho všeho unavený!
Nyní se rozhoduji žít a neexistovat. Jsi se mnou?
Původní článek je zveřejněn zde: https://kabluk.me/psihologija/ya-vybiraju-zhit-a-ne-sushhestvovat.html
