V průměru fungují dobře pro starší lidi. Protože starší lidé mají více hotových onemocnění srdce a cév. Ukazují účinek rychleji.
No, to znamená, že mladší člověk si na infarkt počká 10 let, a když počká, tak si na příčiny a provedenou prevenci nikdo nevzpomene.
Pro starší lidi je to jednodušší. Pokud již prodělali infarkt nebo mrtvici a aterosklerotický plát někde v tepně ztratil stabilitu, pak záležitost velmi rychle skončí druhým infarktem nebo mozkovou mrtvicí. Hned je jasné, že bez statinů je to horší.
A na druhou stranu, pokud se člověk dožil 75 let bez onemocnění srdce a cév, tak přínos statinů pro něj nebude příliš jasný. Jednoduše proto, že takových šťastných starých lidí je málo a seriózní vědecký výzkum na nich ještě nebyl proveden.
S tím souvisí i další nemoci. Pokud už staršímu člověku roste rakovina, tak někdy nemá smysl ho otrávit statiny. Protože se infarktu nedožije.
Někteří odborníci na cholesterol používají stejný hřeben ke stříhání vlasů u lidí starších 85 let. Typ je také, s největší pravděpodobností nebudou čekat na účinek statinů. Proč je tedy nakládat nějakou chemií?
Existuje názor, že starším lidem je lepší nejtěžší statiny nezneužívat, protože mají více vedlejších účinků. Trochu jsme se tohoto příběhu dotkli v tématu stárnoucí ledviny. Pravda, kardiologové se s větší pravděpodobností nebudou starat o ledviny související s věkem, ale o játra související s věkem. Spoustu léků, které starší člověk užívá, musí strávit z jiného důvodu.
Stručně řečeno
Pokud je člověk už starý, nemá nemocné srdce a cévy, nemá peníze navíc a játra už jsou zatížená nějakou chemií, nebo má rakovinu, tak statiny nemusí dostat. Ale to jsem chtěl! Pravda?