Minulý rok přítel mé matky opustil dobrou pozici, prodal elegantní byt a odešel bydlet do venkovského domu. Všechno, unavený, unavený zběsilým rytmem, vyčerpaný, vyhořelý. Absolutně ji nikdo z jejích známých nepodpíral, kroutili se u chrámu, jako, paní se zbláznila. Jak můžete opustit tak dobrou práci, jak můžete změnit život ve městě se spoustou vyhlídek, zůstat v vesnice, kde je na dvoře zeleninová zahrádka, bažina není daleko a do nejbližšího obchodu musíte půl hodiny dupat úzkými uličkami. cesty?
A víte, že ji nezajímá, co o ní kdo říká. Cítí se absolutně šťastná a je připravena strávit zbytek dní v této venkovské vesnici. Čte knihy, dýchá čerstvý vzduch, pěstuje pěstovanou zeleninu a květiny, vaří dětem boršč. Ne, samozřejmě se nevzdala všeho až do konce, vydělává peníze doma, ale podle libosti, jak se říká, na lovu. Méně peněz, ale je spokojená.
A takových lidí je čím dál tím víc. Samozřejmě, ne všichni se přestěhují do divočiny, ale rozhodnou se o zásadních změnách ve svém životě. Znám například lékaře, který se dal na fotografování poté, co pracoval 10 let jako chirurg, znám jednu účetní, která se všeho vzdala a dala se na žurnalistiku. A každý rok přibývá freelancerů, protože díky neustálé dostupnosti internetu už nemůžete připoutejte se k pevnému rozvrhu, konkrétnímu pracovišti, můžete pracovat, aniž byste opustili jejich domov, přímo ve svém županu a usrkávali káva.
Někdo se prostě rozhodne změnit svůj život a někdo je unavený životem! Od raného dětství je nám vnucován pevný názor na úspěch. Je možné dát jasnou definici tohoto slova? Jsme vyučení od školky. Je to nutné, pospěšte si, buďte trpěliví, nevzdávejte se, jděte do toho, udělejte to. A tak dále až do důchodu! Bláznivý rytmus, bláznivý závod, jsme povinni, ale chceme něčeho dosáhnout, někým se stát, tak musíme orat jako všichni ostatní!
Jsou lidé, kteří jako koně orají od rána do večera. Neonemocní, nejsou líní, jsou stále v práci, i když je volný den, nejsou unavení, nespěchají na dovolenou, nechodí do nemocnice, nežádají děti na matiné a setkání. Protože chtějí být úspěšní! Opravdu to každý potřebuje?
A kdo rozhodl, že právě o tom je úspěch? Myslím, že to vůbec nikdo nepotřebuje. A to mohou pochopit jen velmi unavení lidé. Prostě všechno zahodí, nakonec si uvědomí, že hlavní je klid, je to příležitost nikam nespěchat, nepřežívat, ale žít.
Jsou tací, kteří celý život běhají, utíkají a pak spadnou, vstanou a pochopí, že je čas všechno změnit. Mimochodem, velmi často se takovými stává naše generace, která už od mládí byla ve vedení pozic a o 20 let později si uvědomili, že všichni už nechtějí, došel dech, všichni viděli, všechno se naučili a chtějí odpočinek. Nejčastěji k tomuto uvědomění dochází v důsledku silného přepracování nebo po stresu. A rozhodnou se změnit sebe a svůj život, aby si užili, odpočinuli, přizpůsobili se sami sobě, a ne někomu jinému.
Lidé, kteří se ženou za úspěchem, a ti, kteří už jsou ze všeho unavení, se nikdy nedokážou pochopit. Každému svoje, protože jsou tací, kterým se tento šílený shon líbí. Pokud jste si ale najednou uvědomili, že už nemáte sílu, že už nemůžete dělat to samé, co předtím, nebojte se změnit svůj život. Je to příliš krátké na to, aby to bylo bráno tak vážně.
Původní článek je zveřejněn zde: https://kabluk.me/zhizn/utomlenie-ot-uspeshnosti-i-ustavshie-ljudi.html
