Každý rodič sní o tom, že dítě bude poslušné, klidné a spokojené s úspěchem. Koneckonců, budete souhlasit, že s tím nejsou vůbec žádné problémy? Vždy poslouchá starší, vždy přinese jen pětky, vždy zvládnutelné a nejsou z něj vůbec žádné problémy. Sedí ve svém koutku, něco si hraje nebo čte knihy, neobtěžuje se otázkami, neklade hloupé otázky a vždy dělá, co se mu řekne.
Ale takové děti nejsou, ať by si to rodiče přáli. Děti jsou hluk, povyk, hurikán a pokusy o jejich obléhání a uklidnění často vedou k negativním důsledkům. Přemýšleli jste o tom, jak se cítí dítě, které se musí chovat tiše a mírumilovně, aby nepřekáželo svým rodičům? Zdá se mu, že za všechno může vždycky, i když nic neudělal! Musí se s tím smířit, jako s nějakou normou. Přísní rodiče, kteří se nestarají o své děti, kteří neustále nemají čas si s nimi hrát, komunikovat, trávit čas, sami se svými vlastními rukama, velmi ničí jejich budoucnost.
Pokud se dítě, které chce komunikovat s rodiči nebo hrát hlučnou hru, neustále naráží výčitkami, nějakým trestem nebo lhostejností, stává se uzavřeným do sebe, nedůvěřivým a osamělý. Ano, mění se v samotáře, od dětství se učí sám vařit v buřince, nechce ostatní rušit, vnucovat se, stát se překážkou. A to vše pochází od rodičů.
Zde jsou fráze rodičů, které promění dítě v samotáře
"Jsem zaneprázdněn/zaneprázdněn"
Ano, my, dospělí, máme tolik problémů a případů, že je někdy velmi těžké vše zvládnout. A pak si musíme odpočinout. A celou tu dobu od sebe odstrkujeme vlastní děti a děláme to kategorickou a hrubou formou. Doslova mlčíme a ignorujeme děti, které nám chtějí jen něco říct, sdílet něco intimního nebo ukázat svou další kresbu. Je nezbytně nutné najít si čas na dítě a mluvit o svém zaměstnání není jednoslabičné, ale s vysvětlením, proč teď nemáte čas.
"Chatujte se svými přáteli!"
Pokud s vámi dítě chce komunikovat, pak ho neposílejte k někomu jinému. Je jasné, že má přátele, jak ve škole, tak na ulici a ve všech druzích, ale pokud za vámi přišel, znamená to, že si s vámi chce povídat. To je třeba ocenit a ne od dítěte odstrčit. Časem vás přestane otravovat a to vám bude vyhovovat, ale najednou si uvědomíte, že s ním nemáte dostatečnou komunikaci a bude pozdě. Dítě, které je zvyklé být odstrkováno a ignorováno, se stáhne do sebe, nebude potřebovat komunikaci.
"Nikdo s tebou nebude kamarád!"
Všichni děláme chyby a děti ještě víc. Ale neustále do toho strkat nos a léta si pamatovat, že klopýtli, to v žádném případě nejde. Přes chyby, kterých se dopustili, přes jejich chování, vzhled atp. jsou hodni přátelství, jako každý jiný!
"Přestaň mi dělat ostudu!"
Velmi špatná fráze, zvláště pokud se vyslovuje před cizími lidmi. Pokud vaše dítě udělalo něco neobvyklého, není třeba veřejných skandálů a ponižování. Pokud tak toužíš, tak ho doma napomeň, ale nejdřív o tom přemýšlej, je to tak děsivé, že musíš používat hrubá slova a trestat?
"Bez mě nic nezmůžeš!"
Ano, dítě samozřejmě nemůže dělat vše, co vy. Je těžké se s tím hádat, ale proč mu říkat takovou frázi, chcete se prosadit nebo co? Není třeba dítě odsuzovat, když se mu něco nedaří, vyvíjet na něj nátlak a naznačovat, že bez vaší péče bude obecně nonsens. Dejte mu možnost dělat to, co neumí, ať dělá chyby, ať se učí.
Nyní je tak zvykem obviňovat rodiče z dětských traumat a lidé k tomuto tématu začali vše přidávat. A jejich rodiče je nezaopatřili, jak měli, a něco nedovolili a jednou hrubě odpověděli. Rodiče jsou ale také živí lidé a jediné, co nám mohou dát, je jejich láska a péče. Tyto fráze, stejně jako mnoho jiných, naše děti velmi kazí. Ano, můžeme jim odmítnout koupit nějaké hračky, nemůžeme je pustit na diskotéku, můžeme je zatěžovat některými domácími pracemi, ale nemáme právo je ponižovat a odmítat!
Původní článek je zveřejněn zde: https://kabluk.me/psihologija/frazy-roditelej-kotorye-delajut-rebenka-odinochkoj.html
