Pro Kerima byl Kahraman jako otec. Stejně jako nikdo jiný tomu chlapci rozuměl a podporoval ho. Zdálo by se, že toto spojení nic nenaruší. Pokud se však žena dostane mezi, pak se i nepřátelé mohou stát blízkými příbuznými.
Kerim se do Elif na první pohled zamiloval a nechápal, proč je jeho strýc proti jejich vztahu. Kerima nezajímalo, že mu Elif byla lhostejná, tvrdohlavě a chlapecky hledal její místo.
Když Kahraman řekl rodině, že to není Defne, kdo čeká dítě, ale náhradní matka, následovala otázka: Kdo je to?
Kahraman se neskrýval a řekl, že je to Elif.
Kerim o tom slyšela, odešla z domova a usadila se v hotelu. Nelitoval poslechu Kahramanových výmluv a věřil, že se vysmíval svým pocitům.
Kerim také vyjádřil svou nespokojenost s Elif. Jako by ta dívka byla povinna odplatit nebo mluvit o svém životě.
Kerim se nedostala ani výmluva, ani vysvětlení. Byl zrazen, pošlapán a smál se svým pocitům.
Zdálo by se, že Kerim svému strýci nikdy neodpustí, pochopil a viděl, že Elif a Kahraman jsou spjati více než péčí o nenarozené dítě.
Kahraman ale svého synovce stále miluje a je připraven ho chránit i za cenu vlastního života.
