Závist je tak hrozný pocit. Závist je horší než hlad, protože je to duchovní hlad. Když se člověk cítí dobře, když je v jeho životě všechno slepené, začne otravovat ty, pro které není všechno tak dokonalé.
Myslím, že jste se s podobnou situací několikrát setkali. Ve vašem životě se stala radostná událost, spěcháte, abyste se o ni podělili s blízkými lidmi, ale jako odpověď slyšíte jen odsouzení, vidíte nespokojené pohledy. To je velmi nepříjemné a urážlivé!
To znamená, že o takové lidi v zásadě nemáte zájem, protože pro vás nejsou příliš důležití. Ano, existují opravdoví přátelé, kteří vás podpoří a radují se s vámi. Ale jsou také jen lidé, kteří mají uvnitř pevnou tmu a s takovými jsme nuceni bohužel komunikovat. Ti, kteří jsou temní ve své duši, otravují náš život, naše světlo. Světlo duší jiných lidí v nich začíná vyvolávat hněv a podráždění.
Lidé s temnotou uvnitř nám svým hněvem chtějí vzít naše světlo, aby se cítili lépe. Chtějí nám zkazit náladu, znehodnotit naše úspěchy a úspěchy, aby se na našem pozadí mohli stát mnohem jasnějšími a lepšími.
Jsou houby, které vypadají velmi krásně, ale životu nebezpečné. Stejně tak lidé s temnotou uvnitř – drhnou si o nás důvěru, dokážou přísahat na věčnou lásku a přátelství, ale při vhodné příležitosti nám otráví život. To vše jen proto, abychom nemohli šířit světlo svou radostí. Komunikace s takovými lidmi vede k tomu, že vyhasneme, a pak dlouho nemůžeme přijít k rozumu. Začínáme chřadnout, naše nálada se zhoršuje a někteří mohou dokonce propadnout depresi!
Každý o své radosti mluví jinak. Někdo třeba píše příspěvky na sociální sítě. Jak je nyní mezi bloggery v módě, píší o nějaké pro ně příjemné události na své stránce na Instagramu, aby s nimi odběratelé sdíleli světlo. Ale je spousta haterů, kteří radost a úspěch určitě poníží, urazí, znehodnotí. Horší už to být nemůže, když ve skvělé náladě sdílíte svou radost s ostatními, ale na oplátku se vám dostávají nepříjemná slova a závistivé funění. Veškerá radost, jako by se ručně "odstranila".
Vyprávíme partnerovi o něčem dobrém, co se v našem životě stalo, a očekáváme na oplátku alespoň úsměv, nemluvě o radosti. Ale není tomu tak. A v srdci se to stává tak nechutným, že je těžké to vyjádřit slovy.
Když se světlo setká s temnotou, první začne mizet. Člověku se zdá, že má přistřižená křídla, emoce slábnou, veškerá radost mizí.
Pokud jste se s tím začali často setkávat při komunikaci se svým přítelem, pak je pravděpodobně čas přemýšlet a co spolu děláte? Štěstí je přece nakažlivé, ale jen pro toho, kdo je schopen se o něj podělit s ostatními a umí zářit i zevnitř. Lidem s temnotou uvnitř začíná radost druhých způsobovat nepohodlí, závist, hněv a hněv. A nejde o vás, jde o jejich neadekvátní reakci, která může být spojena s jejich osobními komplexy a nějakým traumatem.
Neobviňujte se za to, že s vámi je teď všechno tak dobré a někdo jiný je horší. Je to tvoje chyba? Samozřejmě že ne! Není třeba ospravedlňovat ostatní, kteří vám přejí zlé, kteří nejsou spokojeni s vaším štěstím!
Tak jen zářit! Nechte své světlo osvětlit svět kolem sebe radostí a laskavostí. Nedovol lidem temnoty, aby se ti postavili do cesty. Stačí je odstranit ze svého života, nadále zářit a odvážně vykročit vpřed!
Původní článek je zveřejněn zde: https://kabluk.me/psihologija/kogda-chelovek-izluchaete-svet-on-razdrazhaet-teh-kto-zhivet-v-temnote.html
