Stále častěji můžete slyšet spíše nepříjemné historky o tom, jak děti zapomínaly na své rodiče. Jak jsou nevděční, nestydatí, zlí. Ale ti, kteří byli ve své rodině vždy hodní, si ani nemyslí, že za to, že s nimi jejich dospělé děti nechtějí vůbec komunikovat, mohou rodiče. Zde je příběh ze života a snažte se nesoudit hned, ale pochopit.
„Nevděčná“ je slovo, které Oksana ve své adrese slýchává. A to vše proto, že se svou matkou vůbec neudržuje kontakt. Každý rok přejí všechny dcery a synové svým maminkám ke Dni matek. V tento svátek jsou všechny sociální sítě plné gratulací, všechny časopisy jsou plné vyznání lásky maminkám. No, jak nepoblahopřát své matce k tomuto dni? Oksana to nedělá, protože věří: její matka změnila její život ve skutečné peklo.
Fyzicky Oksanina matka nikdy netrestala. Vždy pro ni bylo důležité, co o ní lidé říkají, a tak se chovala chytřeji. Dcery si nemohla skoro měsíce všímat a na veřejnosti ze všech sil dávala najevo, že mají úžasnou rodinu. Nyní to matka popírá a tvrdí, že se ke svým dětem a vnoučatům chovala vždy stejně. A viní Oksanu, že si to všechno vymyslela schválně.
Oksana teď trpí. Nechápe, proč se společnost domnívá, že každá žena, která porodila dítě, ho automaticky začne milovat a ví, jak tuto svou lásku vyjádřit. Právě kvůli tomuto výroku mnohem více trpí děti, které jejich matky nemilují. Nejsou obklopeny mateřským teplem a láskou, cítí se vadné, snaží se pochopit, proč nejsou milovány tak, jak to všichni říkají. Ale stále nenacházejí odpověď. Ve společnosti, kde vládnou stereotypy, je velmi těžké dokázat, že jste normální, že jste oběť.
Toxická matka, matka, která neumí dítěti projevit lásku nebo ho upřímně nemiluje, ve společnosti může být tak okouzlující, laskavá, sladká, že všichni kolem budou samozřejmě zmateni, proč se k ní tak chovají děti.
Mezitím děti, které vyrůstaly bez mateřské lásky, nemohou ani žádat o podporu. Protože v přítomnosti cizích lidí se matky dokážou stát něžnými a starostlivými, můžete z jejich rtů dokonce slyšet slova lásky a podpory. A děti začnou věřit, že to všechno je upřímné, probleskne myšlenka, že matka se stále zamilovala, přijala. Teprve pak vše začíná nanovo: ignorace, kritika s nebo bez, manipulace, ponižování.
Takové matky lze nazvat talentovanými herečkami. Na veřejnosti hrají roli milující matky, hrají roli oběti. A všichni kolem si myslí, že ty děti jsou tak nevděčné, protože nikdo neví, co se děje za zdmi bytu.
Nesuďte lidi, kteří nekomunikují se svými matkami. Pravděpodobně tito lidé vyrostli bez péče a lásky, kterou mohou mít jiní v hojnosti. Není třeba soudit a nálepkovat. Věřte, že se jim to stejně nedaří. Byli zbaveni mateřské lásky, neviděli podporu od svých matek, bolí je!
Oksana pod tlakem společnosti a stereotypů občas komunikuje se svou matkou, ale snaží se minimalizovat schůzky. Nevadí jí, že její děti komunikují s babičkou, volají jí o prázdninách, jezdí na návštěvu. Od matky už ale neočekává projev lásky a náklonnosti. Hodně času chodí k psychologovi, snaží se vyčistit svá zranění a pochopit, proč se to v jejím životě tak stalo. Své rány se snaží hojit už dlouho.
Nesuďte lidi, kteří nechtějí komunikovat se svými rodiči. Neříkejte jim nevděčné. Zdá se vám, že ten člověk byl šťastný, oblečený, obutý, dobře živený a jeho matka byla vždy přátelská, laskavá, okouzlující. Ale nemůžete vědět, co se ve skutečnosti v rodině dělo. Neodsuzujte člověka, který nemůže mluvit o své matce bez lásky a úcty, není to jeho chyba. Naopak, vyrůstal bez péče a lásky, kterou měli ostatní v hojnosti.
Původní článek je zveřejněn zde: https://kabluk.me/zhizn/pochemu-vzroslye-deti-ne-hotyat-obshhatsya-s-materyami.html
