Nurten se k Meryem vždy choval nenávistně a věřil, že její chytrý syn její ubohou snachu nepotřebuje. A po smrti Oktaye ji nenáviděla ještě víc. Nurten snil o tom, že se dívce pomstí natolik, že zemře v agónii, protože ji považoval za vinnou za všechny problémy Oktaye.
Zpočátku se Nurten rozhodl shodit Meryem z útesu, ale ta k tomuto ohavnému činu nesebrala odvahu. Ale Nurten přísahal, že bude žít tak dlouho, jak bude žít Meryem, a nebude mít pokoj, dokud nepošle dívku za svým synem.
Nurten potkal ženu, jejíž srdce bylo také plné pomsty - matku Mahmuda. Žena přinesla pro Nurtena jed, jehož kapka může člověka připravit o život. Ale člověk zemře v agónii.
Nutren se dokázal dostat do Merieminy pekárny a namazat jedem okraj sklenice v jejím pokoji. Zbývalo jen počkat, až se Meryem napije vody z této sklenice.
Susan Hendersen, která přijela do Istanbulu, však obdivovala Meryeminu statečnost a rozhodla se ji chránit. Když se Susan dozvěděla o Nurtenově zlém plánu, nařídila, aby ji přivedl do jejího domu. A pak před ženu postavila stejnou sklenici, kterou potřela jedem. Nurten se snažil dokázat, že si Meryem zaslouží zemřít, ale Susan nalila obsah sklenice Nurtenovi do obličeje a varovala, že příště to nechá vypít.
Nurtenův plán opět selhal a žena nikdy nedokázala pomstít smrt svého syna. Brzy se ale dozví, že Oktay vůbec nezemřel a čeká na ni ve svém novém domově.
