Závistivci nás neustále pronásledují. Jakmile se v našem životě stane něco dobrého, už tam jsou, mohou náš úspěch znehodnotit, vysmívat se nám, způsobit sebelítost. A víte, co jsem pochopil? Závistivci nám mohou odpustit to, co jsme dostali od rodičů. Mohou dokonce odpustit to, co jsme dostali nějakou náhodou. A když si někdo něco přivlastnil nebo ukradl, tak to taky odpustí! Ale pokud dosáhnete úspěchu sami, díky tvrdé práci, inteligenci, talentu - určitě vám to neodpustí!
Existuje taková závist, nejmocnější, černá, schopná skutečně ublížit. Přichází od lidí v podobě nenávisti, zloby, hrubosti. Je nepříjemné to zažít na sobě. Jedna věc je, když se ti v životě stalo něco příjemného, člověk má z tebe radost a říká, že žárlí, ale laskavě, tzn. bílá závist. Jiná věc je, když vás člověk z jakéhokoli důvodu začne nenávidět za váš úspěch v práci, přátelství, lásce nebo cokoli jiného. Takoví nejsou schopni se radovat pro ostatní.
Co si v takových chvílích myslí závistivci? Nechápe, proč jste lepší než ostatní, že máte takové štěstí. Nemyslí si, že jste lepší než on a všichni ostatní. Samozřejmě jste tak tvrdě pracovali, možná jste dost nespali a nejedli, abyste dosáhli toho, co jste chtěli, ale on se ani nepokusil o rozvoj a teď nechápe, proč zrovna vy a ne mu!
Byl příliš líný na práci, ale nikdy to nepřiznal. Nechtěl se pokoušet jít vpřed. A teď je prostě zavalen závistivým jedem, protože jste uspěli. Tohle ti rozhodně nikdy neodpustí.
Je to jasné, když jste něco dostali například od příbuzných. Tady je to samozřejmě záviděníhodné, ale dá se to vysvětlit. Štěstí je jednoduché a nic víc. No, nebo jsi dokázal všechny oklamat, podvádět, někde podvádět, tak máš štěstí. On sám ale není závistivec, to neumí, a proto musí žít hůř, protože je lepší. Mávne nad tebou rukou, jako by byl tvůj soudce Bůh, a uklidní se.
Ale řekněme, že se vám vlastním úsilím podařilo dostat z chudoby, našetřit si na auto, vydělat si na výlet v zahraničí, získat vysokou pozici, potkat dobrého člověka atd. - to znamená, že ses ukázal být lepší závistivý. A přiznat si, že je to velmi těžké, rovná se to přiznat si vlastní lenost a zaostalost, urážet, urážet a obtížné. Nezbývá tedy než se zlobit, nenávidět a závidět.
Proto ti, kteří byli schopni dosáhnout všeho sami, jsou nenáviděni mnohem více než ti, kteří to všechno získali náhodou. A takovým lidem, s jakýmsi jedem, mnohem víc závidí. Víš, co ti řeknu? Pokud vám opravdu tak závidí - je to známka vašeho skutečného úspěchu! Ale bohužel to nijak neusnadňuje.
Pravděpodobně je lepší se nehádat, když vám začnou připisovat bohaté příbuzné, kteří vás poskytují, nebo říkají, že máte prostě štěstí. Tak se alespoň uklidní nenávistný závistivec, který si zachová i sebevědomí. Můžete se tak vyhnout špinavým fámám, kletbám proti sobě, pomluvám.
Kolem těch, kteří všeho dosáhli sami, koluje tolik fám. Nemají ani čas odhalovat nejrůznější špatné drby, protože potřebují pokračovat v práci, aby dosáhli ještě více. Nebo možná na pomluvy prostě nereagují, aby nečelili nebezpečné a agresivní závisti lenochů! Protože závistivci nikdy neodpouštějí úspěch, nikdy!
Původní článek je zveřejněn zde: https://kabluk.me/poleznoe/ljudi-ne-proshhajut-teh-kto-vsego-dobilsya-svoimi-silami.html
