Téma je v poslední době velmi časté. Zpočátku se hodně mluvilo o toxických matkách, o tom, že vychovávají děti nesprávným způsobem. Pak o matkách, které jsou přehnaně ochranitelské, kvůli kterým zase trpí ty "chudáky" děti. Nyní se začalo diskutovat o nevděčných dětech, kterým jejich rodiče dali maximum, a nyní se jim věnují tak málo.
Luda má právě takovou situaci. Matka se jí mnohokrát ptala: proč se jí péče nevyplatila, co udělala špatně, že se k ní nyní dospělá dcera chová tak bezohledně a málokdy ji navštíví? Nyní krčí rameny i všichni přátelé Ljudmiliny matky, kteří nechápou, proč měla tak milující matka nevděčnou a příliš sobkou dceru! Ale je tomu skutečně tak? Možná je to mýtus vytvořený starými lidmi z nudy?
Luda je své mámě jistě za mnohé vděčná. Za neuvěřitelnou péči, náklonnost, za bezesné noci, které během nemoci trávila u své postele. Je jí vděčná za její přátelství, za podporu, za vedení ve chvílích, kdy se Lyudě něco nepovedlo. Je vděčná, že se vždy mohla podělit o svá tajemství se svou matkou, a tak jí dávala cenné rady, snažila se dceři porozumět, byla na její straně. Je své matce vděčná za hodně...
Luda by samozřejmě ráda mamince vše, co jim s bratrem dala, plně oplatila. Ano, ona sama to dělala, dokud neměla vlastní rodinu. Stalo se to před třemi lety. Luda se se svým budoucím manželem samozřejmě seznámila, seznámila ho se svou matkou, která jako vždy výběr její dcery přijala a schválila. Pak svatba, narodila se Alinka a Luda se začala více věnovat dceři a práci, kterou nedávno stáhla z mateřské dovolené.
Bohužel teď mamince zbývá velmi málo času, není čas přijet ani na víkend na návštěvu. Luda se ji ale přesto snaží párkrát do měsíce na krátkou dobu navštěvovat, zve ji na návštěvu, často telefonuje. Maminka je ale stále uražená, je si jistá, že ji dcera vyměnila za nové členy její rodiny. Říká, že celý život věnovala svým dětem a nyní žije sama v prázdném bytě, který vůbec nikdo nepotřebuje.
A Luda by si tak přála mít více času jen tak si povídat s maminkou, i když o ničem. Ale ona to fyzicky nezvládá. Snaží se to sdělit své matce, ale ta pokrčí rameny, znovu se urazí a nazve svou dceru bezcitnou a nevděčnou. Žena už neví, co má dělat. Je nějak špatně vodit maminku do svého pokoje v jednolůžkovém pokoji, byla vznesena otázka přestěhovat k ní celou rodinu, ale maminka říká, že potřebuje více ticha, ale s malým dítětem je to nemožné. Luda podle ní asi potřebuje opustit dítě a manžela a vrátit se k ní navždy?
Ludu dokonce napadlo představit svou matku nějakému muži. A co, kamarádova maminka se ve svých 60 letech vdala a odjela s manželem na líbánky! Problém je ale v tom, že její matka má konzervativní názory, nebude svůj osud s nikým spojovat, nebude vysedávat na seznamkách a o všech mužích, které zná, mluví nelichotivě.
Co říkáte, milí čtenáři? Jakou radu můžete dát hrdince? Je to opravdu nevděčná dcera nebo je její matka skutečný sobec? Jak najít střední cestu, aby se všichni cítili dobře? Budu rád, když v komentářích uslyšíte váš názor!
Původní článek je zveřejněn zde: https://kabluk.me/psihologija/neblagodarnaya-doch-ili-egoistichnaya-mama.html
