Každý člověk má v životě tak těžké dny, kdy se mu úplně všechno vymkne z rukou. Ale měli byste vědět, že to není důvod k zastavení!
Někdy na nás neúspěchy prší ne celé dny, ale celé roky a náš život vůbec nejde podle našich představ. Tohle jsem měl taky. Byla těžká období, kdy se zdálo, že jste byli vtaženi do nějaké bažiny a nemohli jste se žádným způsobem dostat ven. V takových chvílích se objevují smíšené pocity. Nejprve je tu nějaká sklíčenost, pak vztek, pak zášť, ale pokud ukážete trochu síly, nemůžete zůstat topit v té bažině, ale pokusit se dostat ven!
Ano, i pro mě to bylo těžké. A moje pokusy dostat se ven a začít znovu byly zbytečné, bylo to naprosté selhání. A mě unavilo se plácat, chtěl jsem se schovat do kouta a brečet, chtěl jsem být litován, rozhodovat o všem za mě, jen jsem neměl sílu. A v tu ránu to bylo stejné, jen jsem se probudil s pocitem své bezmoci a vůbec nechápal, co dál.
Já jako předtím vstala, shromáždila děti do školky a do školy, manžela do práce. Jen se zdá, že jde o klidné manipulace. Tady například neustále někdo nemůže najít své oblečení, někdo zapomene klíč, telefon atp. Ale ten den byl prostě šíleně výjimečný. Jakmile jsem všechny strčil na jejich místa, rozhodl jsem se sednout k práci, ale najednou zhasla světla. Byl pryč asi 3 hodiny, počítač vypnutý, musel jsem se něčím zaměstnat. Začal jsem uklízet, ale zřejmě ten den se komunální služby rozhodly opravit vše na světě. Ano, byla mi vypnuta voda.
Rozhodl jsem se jít k příbuzným, plánoval jsem to už dlouho. Sedla si za volant, ale uvědomila si, že tašku zapomněla doma. Vrátila se, vzala tašku a sedla si za volant. Šel jsem, nějak zázračně se přede mnou objevilo popelářské auto. Sotva jel, zastavil, funěl, prostě jsem ho nemohl nijak předjet, protože protijedoucí doprava byla jaksi pekelná. V tu chvíli se mi chtělo jen brečet, nebo jít domů, jít spát a vzdát se úplně všeho.
Takové stresující ráno – to je jen mírná míra stresu, ale jsou i horší problémy! Například nedostatek práce, financí, nemoc, nějaké problémy v rodině atd., pak se stres stává nadměrným. Ale jsme dospělí a nikdo kromě nás samých nemůže vyřešit naše problémy. Proto chci, abyste si zapamatovali tyto jednoduché pravdy a zapamatovali si je, když to pro vás bude obzvláště těžké!
Musíte být silnější než okolnosti
Nemůžete přesně předvídat, co se s vámi zítra stane. Ale konečně pochopte, že si dokážete poradit s každou situací! Přestaňte si stěžovat, vzdávat se, poděkovat Vesmíru a Bohu za to, co dobrého se vám stalo. Dělám to tak vždy, jen zavřu oči a poděkuji a i vážné obtíže se mi hned zdají méně významné. Snažím se vždy ke všemu, co se děje, přistupovat pozitivně a nezatěžovat si hlavu žádnými negativními, zlými myšlenkami, i když je to pro mě velmi těžké.
Potíže nás jen posilují
Jakékoli obtíže, které jsou nám zaslány, jsou potřebné k tomu, abychom se stali silnějšími. Temperují nás. Pokud jim budeme čelit, pak si s nimi určitě poradíme! Jakékoli naše úsilí má svůj účel. Místo toho, abyste se zeptali: „Proč to potřebuji?“, zeptejte se: „Proč to potřebuji?“ ...
Všechny Boží plány jsou pouze k dobru
My máme své vlastní plány, Bůh má své a jsou trochu jiné. Ale v každém případě plány Páně vždy vedou jen k tomu nejlepšímu. Někdy dokonce musíme projít intenzivní bolestí, abychom našli klid a mír. Naučte se vydržet, místo plánování čekat a pak se nechat odradit.
Bůh nás nikdy neopustí
Někdy se nám zdá, že jsme sami, a všechny těžkosti budeme muset překonat sami. Ale nezapomeňte, že Bůh nikdy nikoho z nás neopustí, jen vytrvejte a nikdy neztrácejte naději!
Hodně štěstí, štěstí a trpělivosti všem!
Původní článek je zveřejněn zde: https://kabluk.me/psihologija/4-istiny-kotorye-vy-dolzhny-pomnit-vsegda-osobenno-kogda-vam-ochen-slozhno.html
