To je hořká pravda, která by se neměla popírat. Ne všichni lidé se žení z lásky. Tak se vyvíjejí okolnosti, není čas čekat, není vhodný kandidát. Důvodů je mnoho, ale výsledek je jeden.
Můj přítel se takto oženil. Už jí bylo přes 30, neměli žádného přítele, nikoho neměla ráda. A potkala se na rande naslepo s mužem. Neměla ho ráda, byl mnohem starší než ona a připadal jí nějak hloupý, takového manžela pro sebe nechtěla.
Ale rodiče, přítelkyně, kolegové - všichni ji začali přesvědčovat, že je to dobrý muž. A ona sama není žádná mladá žena, která by takhle našla chyby a dotýkala se. Obecně to můj přítel pod tlakem ostatních vzdal a začal s tím mužem chodit. Necítila k němu lásku a nikdy od něj nic takového neslyšela, ale souhlasila s návrhem vzít si ho.
Pak těsně před svatbou úplně ztratila náladu. Najednou se chtěla vdát, ale stejně se z toho dostala. A to je jen jediný případ a jsou jich kolem tisíce, všechny jsou jiné, ale význam je stejný.
A protože je velmi těžké najít někoho, koho milujete. V našem mládí jsme si jisti, že je to možné, že každý na světě má svou spřízněnou duši a určitě se s ní setkáme. Postupem času, nebo spíše s věkem, ale přichází poznání, že lidí je na světě hodně a najít toho, se kterým to bude dobré, není obecně jednoduché.
A někteří lidé sami přiznávají, že se jim za celý život nepodařilo potkat člověka, ke kterému by cítili něco silného. Protože pravá láska je nedosažitelná. K jejímu setkání budete potřebovat jak odvahu a touhu, tak i možnost poznávat lidi a hodně důležité je i štěstí.
Ano, svět je příliš velký na to, aby se dvě milující srdce bez problémů setkala. A mnozí tak moc touží po rodině, ale nemohou najít pravou lásku. A hledají, hledají a pak uplyne příliš mnoho času a vyberou si někoho, kdo je má více či méně rád. Ukazuje se, že manželství a láska jsou úplně jiné věci.
V ideálním případě mají lidé mnoho společného, začnou spolu chodit a pak se vezmou. Realita je ale často velmi odlišná. V určitém okamžiku si dospělý uvědomí, že se můžete milovat, ale nehodit se k sobě. A můžete také milovat a pak pochopit, že city vše zastínily. Ne každý obstojí ve zkoušce času, a proto si sám vybere toho, s kým je to jednodušší, jednodušší. Protože láska může být šílená a zoufalá, ale manželství ne, nemůže.
Říká se, že pokud se neoženíš před třicítkou, tak to je ono, nikdo tě nebude potřebovat. A co má člověk ve věku 20+? Práce je nestabilní, zkušenosti téměř nulové, chybí vyspělost. A teď se všichni kolem začnou ženit a nastává panika, na někoho tlačí společnost, na někoho příbuzní. A musíte se vdávat ne z lásky, protože na ni nemůžete čekat, ale jen tak, aby to bylo. Jako by manželství bylo jakýmsi úkolem ve hře a musí být dokončeno.
Ano, spousta lidí žije v manželství s nemilovanými a pro lásku je založení rodiny opravdovým požehnáním! V každém případě je manželství velkou odpovědností. I když máte lásku, život nebude vždy krásný a nebudou vyloučeny problémy, nedorozumění a hádky. A někdy si uvědomíte, že láska není ve vztahu to hlavní, hlavní je respekt k sobě navzájem, laskavost.
Pamatujte, že si nemůžete vždy vybrat, koho budete milovat, ale vždy existuje šance, že budete milovat toho, koho si vyberete!
Původní článek je zveřejněn zde: https://kabluk.me/psihologija/kak-mnogo-ljudej-v-brake-s-neljubimymi.html
