Ne každému se po svatbě podaří navázat vztahy nejen s druhou polovinou, ale i s jejími četnými příbuznými. Je dobré, když příbuzní nezasahují do jejich rad a pomoci, nepoučují život a nesnaží se ovládat. Ale co když je to naopak? Jak chránit hranice své rodiny?
Sveta, 28 let:
„Jsme manželé něco málo přes pět let, máme dceru. Všechno v rodině je dobré, jen manželovi příbuzní neustále o něco žádají, pak je někam vezmou a pak na něco dávají peníze. Bohužel manžel často zanedbává zájmy své manželky a dcery, ztrácí čas a peníze na sestry a rodiče. Jsem pro pomoc, ale dostačující. Ale manžel u nás může usadit nějakého vzdáleného příbuzného nebo se uprostřed noci odtrhnout k matce, aby vyměnil spálenou žárovku, zatímco je otec ve službě. Někdy si připadám jako nějaké prázdné místo!"
Velmi častá situace. A tady se musíte naučit vyjednávat se svým manželem, sdělit mu, že je zodpovědný nejen za své příbuzné, ale také za své dítě a manželku. Důležité je také s mužem probrat rodinné hranice, aby se rozhodlo, kdo z příbuzných vstoupí a s kým je lepší udržovat si odstup. Domnívám se, že v této situaci příbuzní zacházejí příliš daleko, jako by ho chtěli vrátit zpět do otcova domu, zasahovat mu do osobního života a s novou rodinou muže nejsou příliš příbuzní.
Masha 28 let:
„Jsem jen šokován chováním mé matky. Může k nám kdykoliv bez zavolání přijít, začít se prohrabávat lednicí, kontrolovat, co jíme, klást osobní otázky, na které se jí odpovědi vůbec netýkají. A tchyně jako by kopírovala své začátky, jen neustále odsuzuje, že vařím špatně, utrácím spoustu peněz a obecně chodím doma v příliš odhalujících oblecích “
A tady se rodiče prostě nedokázali smířit s tím, že děti vyrostly a teď se rozhodují, jak budou žít. Bezostyšně porušují osobní hranice dětí a ukazují jim, jak správně žít a jak ne. Dospělé děti nepotřebují vedení! A s největší pravděpodobností zde mají rodiče svůj vlastní život velmi nudný a monotónní, nemohou ho ničím naplnit, a proto začnou lézt, kam nepotřebují. Stojí za to zacházet s tímto chováním rodičů s porozuměním, ale přesto nemůžete tolerovat hrubé zasahování do vašeho života. Důležité je ukázat charakter, dohodnout se na čase návštěvy, jasně vymezit osobní hranice rodiny, bez hrubostí a výčitek. Aby rodiče na všechno nereagovali tak bolestně, musíte jim sami denně volat, říkat jim o všem, co je zajímá. A můžete zkusit udělat život rodičů rušnějším, například dát předplatné do fitness klubu, přihlásit je do exkurze, nebo je možná dokonce poslat na výlet, pokud mluvíme o starých rodičích, pak stojí za to je naučit používat gadgety a internetu.
Anna 39 let:
„Rodiče mého manžela jsou bohatí a neustále nám s něčím pomáhají, moji rodiče jsou prostí a takovou příležitost nemají. Můj manžel mě z toho neustále obviňuje. Myslím, že je to dobrovolné. A blíže je mi pozice mých příbuzných, kteří se domnívají, že pokud bychom založili rodinu, měli bychom všeho dosáhnout sami a ne čekat na finanční pomoc od rodičů. A nechápu, proč si tchyně neustále pamatuje, jak moc pro mě a mého manžela udělala, pokud jsou její impulsy ze srdce!
Káťa, 32 let:
„Mám starší sestru, dělí nás 15 let. Jsem jí moc vděčná, že mě vychovala, utrácela za mě peníze, kupovala různé věci a hračky. Ale v poslední době se chová bezcharakterně. Neustále si v nějakých konfliktních situacích vzpomíná, jak moc pro mě udělala a kolik za mě utratila. Myslel jsem si, že to udělala ze srdce, aby pomohla, potěšila, ale zřejmě se mě jen snažila ponížit a převzít nade mnou kontrolu. Nyní s ní méně komunikuji, protože se drze dostává do mé rodiny, naznačuje, co mám dělat a co mám dělat, vydává se za královnu, která je starší, tedy moudřejší. Mimochodem, stejný vztah má se svými rodiči. Maminka i tatínek jsou už starší, důchod nemají tak velký, ale mají dost. Sestra je přijde navštívit a nakupuje nejrůznější pochoutky, oblečení, sladkosti, které by si rodiče sami nikdy nekoupili. A pak, když jí matka řekne něco nevhodného, začne ji obviňovat z nevděku!“
Je dobře, když rodiče svým dětem pomáhají jen z hloubi srdce, stejná situace se sestrami, bratry, tetami, babičkami a atd. Ale je jiná věc, když v reakci požadují zprávu o utrácení peněz, jsou si jisti, že jsou nyní dlužni, zasahují do života příbuzní. Ukazuje se taková kontrola: "Dali jsme vám, teď musíte udělat, jak říkáme." A zde není žádný strach, je zde touha prosadit jeho význam pomocí přísné kontroly. Nejdůležitější v této situaci je dohodnout se s manželi, ale neměli byste věci řešit s příbuznými. Přemýšlejte o tom, možná nestojí za to brát peníze a další pomoc, pokud můžete udělat všechno sami? Nebo zkuste na oplátku nějak pomoci. Oceňujte, že vám pomáhá, ale necítíte se závislí. Nedovolte, aby byla vaše rodina příliš dotěrná a zasahovala do vašeho rodinného života. Udržovat si odstup.
Olya, 30 let:
„Máme s manželem dobrý příjem, plně se zajišťujeme, pomáháme příbuzným. Ale jeho máma mě přivádí k šílenství. Nevadí mi dávat jí peníze navíc na jídlo, oblečení, dokonce i na společný byt, ale v kraji už zlenivěla. Právě jí bylo 50 let, pracovat nechce, do důchodu má daleko a její požadavky jsou velmi neskromné. Věří, že její syn je povinen ji podporovat, ale ona sama nehne ani prstem, nijak nám nepomáhá a nepomohla, za vnoučaty nejezdí. Často na mě polijí bláto, když se postavím na obranu rozpočtu. Když jí dojdou peníze, začne se hádat se všemi sousedy. Můj manžel už byl několikrát volán, dělá to schválně. Jak jí dáš peníze - ticho. A neustále volá svého syna se slovy: „Ty jsi doma? Jsi v pořádku?" Je to prostě hrozné!"
Ano, můžeme příbuzným pomoci, pokud můžeme, ale nemusíme! Někdy příbuzní začnou zneužívat laskavost a jednoduše se promění v líné rybí tyčinky. Pokud se příbuzní zajímají pouze o vaše finance, ale nepodílejí se na řešení vašich problémů, jedná se o manipulaci. A je potřeba být tvrdý, naučit se říkat ne, i když se vám zdá, že umíte urazit vlastními slovy.
Máte ve svém životě podobné situace? jak to řešíte?
Původní článek je zveřejněn zde: https://kabluk.me/psihologija/nazojlivye-rodstvenniki-i-sposoby-zashhity-ot-nih.html
