Každý člověk, do té či oné míry, závisí na názorech druhých a obává se, co si o něm budou myslet, když to udělá nebo udělá jinak.
Otázky, které většinu lidí při rozhodování znepokojují, jsou:
Co řeknou ostatní?
jak budu vypadat?
Co když se mi budou smát?
Co když někomu ublížím?
co si lidé pomyslí?
Co když má slova / činy někoho zraňují?
Atd. atd.
S takovým přístupem nemůže být o nějakém sebevědomí ani řeč. Dokud se budete řídit názory druhých, přepadne vás při komunikaci a rozhodování pocit trapnosti a trapnosti.
A tak níže je recept na sebevědomí:
Nejprve se zamyslete nad tím, jak se cítíte při interakci s lidmi. Pokud se cítíte špatně, nepohodlně, uraženě - nemlčte! Bez ohledu na to, jak moc chcete potěšit všechny kolem sebe, nikdy se vám to nepodaří. A s pravděpodobností 99,9% budete využíváni, ale nijak respektováni.
Všichni lidé myslí především na sebe, i když se vám zdá, že vám záleží na ostatních, myslíte na SEBE! Přečtěte si otázky výše, všechny jsou položeny proto, aby v očích ostatních vypadaly dobře, mile, sympaticky. Myslíš na sebe, jak vypadáš a co děláš ostatním.
Pokud se chcete stát sebevědomějším, jednejte ve svůj prospěch:
- Nenech se urazit. Nikdo na to nemá právo!
- Řekněte NE pevně, bez podlézání. Nejste v otroctví!
- Nemysli na to, jak vypadáš. Jsi v pořádku!
- Přemýšlejte o tom, jak se cítíte. A pokud se cítíte špatně - mluvte o tom. Máte na to právo!
- Pokud někdo nerozumí tomu, co vám dělá špatně, navzdory vašim slovům, odejděte. Nejsi vězeň!
- Není třeba snášet urážky a ponižování. Mluvte o svých pocitech. Nemusíte je skrývat!
Sebevědomí není o ohrnování nosu a ponižování ostatních. Jde o schopnost vžít se do pozice, kdy jste sami zodpovědní za vše, co se kolem vás děje. Jde o dovednost zajistit, aby byla komunikace s ostatními pro vás pohodlná. A nejdůležitější je pocit, že se cítíte dobře z toho, co děláte.
