Ve skutečnosti je velmi děsivé, když na nic není absolutně žádná síla, a vy vůbec nic nechcete, nic vás nedělá šťastnými, zdá se, jako by na tom nezáleželo. Žádná rýma, žádná bolest v krku a hlava je v pořádku a žádná horečka, ale já prostě nic nechci. Dokonce i věci, které se mi předtím opravdu líbily. To je velmi alarmující příznak a rozhodně byste se měli poradit s lékařem.
Když byl můj přítel malý kluk, náhle onemocněl. Ne, ne nachlazení, které každou chvíli chytí všechny děti ve školce. Vůbec ho nebolelo, ani hrdlo, ani hlava a dokonce mu netekla rýma. Byl to velmi klidný a tichý chlapec a své matce si na nic nestěžoval. No, samozřejmě, říká dítě ve věku 5 let: "Cítím se špatně!" nebo "Mám poruchu!"? Ne. Děti dokážou říct, kde to bolí nebo co jim dělá špatně.
A chlapec byl prostě vyčerpaný, seděl celé hodiny na jednom místě, neochotně listoval v knihách nebo válel svůj dříve milovaný psací stroj. Celou dobu chtěl ležet, spát, na nic neměl sílu. Ani nežádal o jídlo. A ráno poslušně kráčel s maminkou za ruku do školky, sotva vláčel nohy, a večer zase šel sotva živý ze školky domů. Maminka požádala sestřičku ve školce o vyšetření syna, ale nic na něm neshledala, ne nemoci a řekl, že to bylo jen takové klidné dítě, zřejmě měl v sobě nějaký zlom stáří.
Maminka se ale neuklidnila, měla obavy, protože viděla, jak je na tom její syn čím dál hůř. A pak dostala zaplaceno. Žili v chudobě, bez otce, bez pomoci příbuzných. Dostala tedy plat, shromáždila svého syna na trh, kde prodávali spoustu nejrůznějších sladkostí a šťavnatého ovoce. To vše bylo velmi drahé, ale matka opravdu chtěla svého chlapce nějak potěšit, něčím ho rozhýbat. Zeptala se syna:
"Sunny, co chceš?" Podívejte se, kolik lahodných věcí, vyberte si, co chcete, mám peníze, hodně peněz!
Ale chlapec pomalu zvedl hlavu ke své matce a stěží vymáčkl:
„Díky mami, ale já nic nechci.
Tehdy si matka uvědomila, že se s jejím synem děje něco vážného. Samozřejmě nemůže nic říct sám od sebe a musí být odvezen k lékařům. A vedl. Utratil jsem celou výplatu za dobré doktory a našel jsem příčinu jeho stavu. Můj přítel skutečně prodělal vážnou nemoc. A podařilo se mu přestat, a to téměř na samém začátku.
To je tak zvláštní, protože chlapec neměl absolutně žádné bolesti, nic ho netrápilo, ale nemoc byla téměř asymptomatická a tiše ho zabíjela. A jeho matka ho zachránila. A začali chlapce léčit a dokázali ho vyléčit. O tři měsíce později chodil s chutí do školky, jedl svá oblíbená jablka a vyprávěl mamince spoustu nejrůznějších fiktivních historek.
Tato nemoc se lidově nazývá: „nemoc k smrti“. Neprojevuje se to žádnými příznaky, jediné je, že cítíte neustálou únavu a chce se vám pořád spát. A nechceš vůbec nic, i když je před tebou vše, co miluješ a zbožňuješ. Ale nikdo se nebude ptát dospělého, co chce, ostatním je jedno, co tam je a kdo má zdraví. A sám nemocný se považuje za absolutně zdravého, protože ho nemá absolutně co bolet! A poblíž není žádná milující matka, která by ji vzala k lékaři a pomohla nemoc vyléčit...
A teď se vás chci zeptat! Co chceš, co máš rád, co bys teď snědl nebo kam bys šel? Pokud na něco odpovíte, je to velmi dobré, ale pokud řeknete, že vás to nezajímá a nic nechcete, je to velmi znepokojivé znamení. A neignorujte to!
Původní článek je zveřejněn zde: https://kabluk.me/psihologija/samyj-trevozhnyj-priznak-kogda-nichego-ne-hochetsya-i-net-ni-na-chto-sil.html
