Přemýšleli jste někdy, proč se to děje? Zde se s člověkem spřátelíte, spřátelíte se, a pak bum, jste chováni životními okolnostmi v různých směrech. Koneckonců by se zdálo, že přátelství, stejně jako láska, by mělo být věčné. Ale bohužel i v lásce se to stane, když si dva lidé najednou uvědomí, že se na život dívají z úplně jiných úhlů.
Ano, netvrdím, že existují lidé, kteří si své přátelství nesli léty, je jim už přes 50 a dál komunikují doslova od školky. Lidé ale většinou v průběhu let mění svůj sociální okruh. Čím je člověk starší, tím je s ním méně kamarádů z ústavu a méně spolužáků.
Bez přátel je to samozřejmě velmi těžké. Právě teď se dívám zpět na svůj život, myslím na své přátele a je mi z toho špatně. Škoda těch prožitých let, respektive škoda, že jsme spolu nemohli jít v životě dál. Ale proč se to děje? Proč, i když žijeme ve stejném městě, můžeme jen zřídka zavolat svým přátelům z dětství, natož se vidět? Proč někdy zapomínáme na narozeniny toho druhého, neblahopřejeme si k svátku a někdy se nepozdravíme?
Ve skutečnosti je vše velmi jednoduché. Člověk může mít nové zájmy, které staří přátelé vůbec nesdílejí. V důsledku toho se přátelství pomalu začíná vytrácet a není po něm ani stopy. A objevují se další lidé, noví známí a s těmito lidmi máte společné zájmy. Zpočátku je to poněkud nepříjemné z toho, že jste zapomněli na své přátele. A pak si uvědomíte, že ani oni vás vlastně nepotřebují, a uklidněte se.
V průběhu let se navíc mění pohled člověka na svět. Začneme sami řešit, s kým rádi komunikujeme, s kým se chceme přátelit a s kým ne. Samozřejmě, pokud spolu staří přátelé procházejí životem, mají společné zájmy, společně se rozvíjejí a něčeho dosahují, pak je to úžasné. Ale většinou ne!
Člověk se postupem let stává zkušenějším, chytřejším, moudřejším. A životní zkušenost na nás zanechá otisk, začneme žít jinak, už nekomunikujeme s těmi lidmi, se kterými nevíme, o čem mluvit, už pro nás nejsou zajímaví. Mimochodem, v průběhu let člověk ve všech svých vztazích hledá výhody! Ne, ne materiální, ale přínos lze například vyjádřit podporou, péčí, snadností komunikace atd.
S věkem člověk hledá něco nového, pro něj zajímavějšího, nové známosti, nové emoce, nové koníčky, možná místo výkonu práce, koníčky atd. A pokud staré přátelství není schopno dát něco nového a zajímavého, pak to nakonec dá zhasnout.
Souhlasíte, pokud se vy sami vyvíjíte, usilujete o něco a někde a vaši přátelé pro ně nadále žijí normálním a známým životem, přestávají pro vás být zajímaví?
S věkem člověk začíná stále více chápat hodnotu svého života. Proto je neutratí za něco, co pro něj není zajímavé. To se mimochodem děje nejen v přátelství, ale i v lásce. Když se jeden partner chce rozvíjet, někam se snaží, něco mění a druhý raději žije ve své ulitě a nikam se neposouvá, pak se vztah začíná zhoršovat.
V průběhu let začínáme lidem mnohem lépe rozumět. Jasně víme, kdo se chová nemorálně, nesprávně, nevhodně. A my prostě odejdeme, neodsuzujeme, ale nechceme vedle sebe něco takového vidět. Někdy jsou sami přátelé odstraněni, když se někdo ožení nebo vdá, porodí dítě. Protože jiné zájmy, jiné koníčky, konverzace. No, rozumíš, ne?
Nebojte se tedy změnit svůj sociální okruh, je to zcela normální. Tak se to děje většině, čas nás mění a tento proces nezávisí na nás!
Původní článek je zveřejněn zde: https://kabluk.me/psihologija/s-godami-krug-obshheniya-menyaetsya.html
