Pomsta Ibrahima Elifa ublíží Kahramanovu srdci. Po dva dlouhé roky bude žít v ústraní se svým přítelem Dzhelyalem, zapomíná na děti, rodinu a podnikání.
Kahraman ví, že Elif byla zachráněna, ale kde je, není známo. Jak Kahraman řekne Jelalovi, začnu žít a dýchat, jen když uvidím tělo Elif, nebo pokud se přede mnou objeví.
Defne se starala o všechny děti. Usadila se v domě Yoruk khans a vychovala svou dceru a syna Kahramana, které si zamilovala jako své vlastní.
Defne trpělivě čekala, věděla, že dříve nebo později bolest v Kahramanově srdci ustoupí a pamatoval si, že má stále děti, jejichž matkou byla Defne.
Zia Bey se více než jednou pokusila natáhnout do mysli svého syna a nabídla, že si vezme Defnu kvůli dětem, ale Kahraman o tom nechtěl nic slyšet.
O všem bylo rozhodnuto náhodou ...
V noci měla Toprak horečku, Defne se pokusila zavolat jejímu bývalému manželovi, telefon nepřijal.
Ráno, sražením teploty, Zia Bey vezme Topraka a vezme ho do Kahramanu.
Zia bey řekla Kahramanovi, že se jeho syn včera vrátil z posmrtného života. Defne se vyděsila a vzala dítě do nemocnice. Stará se o něj jako o svého vlastního.
- Ale nemáte zájem. Postavili jste zeď, která uzavřela děti a zeď. Toprak je součástí Elifu, ale máte také dceru, která je ještě menší než Toprak a také potřebuje otce. Místo toho, abyste byli v blízkosti dětí, jste se vzdálili a bylo vám líto. Za co mohou děti? Být otcem znamená zapomenout na sebe a žít pro ně. Vydržel jsem dlouho, ale to stačí. Vezmete Topraka a jdete domů. Budete stát nad hlavou svých dětí a oženit se s Defnou.
Kahraman pochopil, že jeho otec měl pravdu. Vrátil se do domu svého otce, stal se otcem svých dětí a oženil se s Defnou. Ale Elif nezapomněla.
Na jejich svatební noci přišla Kahraman do Defnovy ložnice, ale řekla jí, že nemá iluze, jejich manželství bylo jen na papíře a jen kvůli jejich dětem.