Ve skutečnosti jeho matka-játra nejsou jeho vlastní.
V takovýchto otázkách rád zjišťuji, odkud ta otázka pochází. Je jasné, že je to nesmysl, ale někde to vzniklo, postupně nabobtnalo a vyplávalo na povrch. Je zajímavé sledovat tento případ.
Vitamín K a játra jsou skutečně propojené, ale ne tak.
Vitamin K je potřebný k vyvážení koagulačních a antikoagulačních systémů v našem těle. Pomáhá srážení krve.
Na rozdíl od populárních nesmyslů nám vitamín K krev nezhoustne. Je ale potřeba, aby se včas vytvořila krevní sraženina.
Pokud praskne céva, pak vitamín K spolu se svými kamarády rychle uzavře díru.
Část vitaminu K nám dodávají mikroby ze střev, ale zbytek musíme sníst s jídlem.
Vitamín K je rozpustný v tucích. Nachází se pouze u olejů. A dokonce i do jater nevstupuje krví, ale lymfatickými cévami ze střev obklopených kapičkami tuku.
Pečující matka-játra změní vitamín K na novou tlustou košili a pošle ho na procházku krevním řečištěm. Právě v době oblékání je vitamín K obzvláště zranitelný.
Pokud játrová matka neplní své rodičovské povinnosti, pije a trpí cirhózou, pak nepřevléká vitamín K do nové košile. Nikdo nepustí špatně oblečený vitamín K do krve. To může způsobit krvácení.
Ukazuje se, že pokud není vše v pořádku s játry, pak vitamín K trpí. To znamená, že obětí zde nejsou játra, ale vitamín K.
Zlé jazyky říkají, že záležitost není v samotném vitaminu, ale v jeho přátelích. I když se vitaminu K lstí podařilo vyjednat o nové košili, pak bez svých přátel nebude schopen vytvářet krevní sraženiny.
Faktem je, že jeho matka-játra pro něj nejsou původem. Rodí jen ty samé pomocníky. Pokud se matka játra ukázala být opilým opilcem, pak nikoho neporodí a osamělý vitamín K nemůže zastavit krev.
Krátce řečeno
Bez vitaminu K bude matka-játra žít klidně a ani si na to nevzpomene. Ale bez ní nemůže nic dělat. Opak je pravdou.
