Každý den mi lidé vyprávějí o svých neduzích, vyšetřeních, léčbě a dalších dobrodružstvích doma a ve všech možných zdravotnických zařízeních.
Okamžitě je patrné, že lidé se obávají něčeho o své zdraví. Dávají najevo svůj zájem o sáhodlouhé komentáře, schvalování či nesouhlas s citoslovci, obrázky, emotikony a dokonce i vulgární výrazy.
Po chvíli se objevuje neurčitý pocit, že by se čtenáři rádi dozvěděli více. Začínají vyprávět stále podrobnější příběhy ze života, vyjadřují svůj postoj k tématu rozhovoru a postupně se podráždí. Vidět něco, co jim v naší komunikaci stále chybí.
Takže téma trombózy v žilách nohou, které mohou vystřelovat do plicnice, je velmi vzrušující a přitahuje pozornost.
A zajímavé se mi zdá i téma trombózy. A dalších pár tisíc témat mi připadá zajímavých. Obecně mám svou práci rád. Všechny druhy nemocí, vředy, hnis, inkontinence, gangréna, krev, střeva zvenčí, všechny případy. Neustále proto něco vyprávím, píšu nebo kreslím. A pak to všem ukážu. A nakonec se většinou na něco zeptám sám.
A pak čtenáři vyprávějí, jak je některé téma trápí. Nebo že něco v nějaké věci špatně pochopili. Častěji však na dvou stránkách obšírně vysvětlují, jak nedostatek informací na téma jejich chronické nemoci ničí jejich už tak křehkou duševní organizaci.
Lidé! Pokud si myslíte, že mě vyprovokujete k dialogu, vyjádříte své obavy o vlastní zdraví nebo přiznáte, že vás podobné téma zajímá, tak se velmi mýlíte. Pamatuješ si, co jsem ti právě řekl? Koupu se v bídě, krveprolití, exkrementech a všemožné nákaze. Ve srovnání s touto přízemní špínou se všechny vaše pochybnosti a obavy mírně rozplynou a nedonutí mě se do problému ponořit.
Pokud ode mě chcete odpověď, tak mě kontaktujte s přímou žádostí a formou kompletní tázací věty. Neptejte se "Proč?" To je příliš krátká tázací věta. Nad touto otázkou je 50 dalších komentářů. Nemám čas to všechno listovat. Rozšiřte nějak myšlenku. Jako: "Proč mě začíná bolet břicho, když tuto pilulku vynechám?"
Nemluvte o svých tvrdých pocitech z tématu hemoptýzy. Ode mě se tedy odpovědi a vysvětlení nedočkáte. Viděl jsem muže, který během pár minut vykašlal většinu krve, zhroutil se a zemřel. Na pozadí těchto vzpomínek jsou vaše zmatené zážitky okamžitě ztraceny. Pokládejte přímé otázky. Pokud nevíte, jak podat přímou žádost, nedostanete nic. Protože nemám čas jen tak mluvit "o život". Mám to?
A ano, existuje asi sto různých psychologických jevů a všemožných kognitivních zkreslení, které některým z vás zabrání v tom, aby někomu přímo požádali. To je také téměř nemoc. Samostatný příběh. Ale pak se neurážejte.
