Přiznejte se, potkal vás někdy, alespoň jednou v životě, syndrom ropuchy zvaný závist? A někdo je neustále trpí! Tato emoce není tak ostrá jako třeba žárlivost nebo zášť, ale je stabilní a dlouhotrvající. Závist otravuje život, požírá člověka zevnitř.
Proč je pro lidi tak těžké vnímat úspěch někoho jiného?
Možná je to tím, že mají velká očekávání. A prostě jim vadí, že jsou nuceni celé dny reptat na nemilovanou a těžkou práci, zatímco někomu je vše dáno velmi rychle a jednoduše.
Někdy se závisti říká žárlivost na život někoho jiného. Ale není to totéž. V žárlivosti se podílejí minimálně tři a v závisti dva.
Nevyčítej si hned závist. Bohužel v tom můžete být i nevinně. A nezakazujte si tuto emoci projevit, protože ji zaženete do podvědomí, nezmizí úplně a pak bude mnohem obtížnější se s ní vypořádat.
Sklon k závisti může být ozvěnou z dětství. Pokud by rodiče neustále srovnávali své dítě s ostatními dětmi a říkali, že oni jsou lepší a jejich dítě horší, mohlo by se to změnit v závist.
Někdy má člověk velmi zvýšený smysl pro spravedlnost a myslí si, že má někdo štěstí na jeho úkor. Mimochodem, v tomto případě člověk maskuje svou nečinnost tím, že má prostě smůlu. V někom nebo něčem vidí důvody svých neúspěchů, místo aby je hledal v sobě. A za všechno může samozřejmě někdo úspěšnější.
Další možností je, když se člověk nejen srovnává s ostatními, ale má i komplex méněcennosti. A opět kořeny vycházejí z dětství. Když rodiče porovnávají své děti s ostatními, snaží se poukázat na to, že děti špatně jedí, neumí se oblékat samostatně, přirozeně s nejlepšími úmysly, dítě, místo aby vše dělalo lépe, začíná cítit sám vadný. A v hlavě to zůstává na celý život, ať člověk udělá cokoli, pořád bude horší než ostatní.
Člověk, který je s námi na stejné sociální úrovni, mnohem víc závidí. Jinými slovy, budeme závidět našemu kamarádovi, který si koupil nové auto, a ne nějakému obchodníkovi, který si koupil celou jachtu. Kde jsme my a kde je obchodník!
Přemýšleli jste někdy o tom, co člověk vynakládá, aby dosáhl toho, čeho dosáhl? Možná ani nemusí závidět, ale obejmout ho a litovat? Tvrdě pracuje, vzal si půjčku, je podvyživený a tak dále. Jste připraveni na takové oběti? Potřebujete to vůbec? Myslím, že ne!
Někdy lidé, kteří jsou na sebe příliš nároční, trpí závistí. Je pro ně velmi obtížné pochopit, proč se snaží dělat všechno správně a jasně, ale stále z toho nic není.
Nejčastěji závidí lidé od 18 do 27 let a po 60 závist úplně zmizí. Jenom v průběhu let mnohým přijde, že nemá smysl se starat o to, co mají ostatní, ale místo toho je lepší ocenit ty, kteří jsou poblíž a co už tam je.
Někdy srovnávání se s ostatními motivuje člověka k tomu, aby se vyvíjel, aby se stal lepším. Dá se říci, že je to bílá stránka závisti, ale stejně bude dráždit a žrát zevnitř.
A bohužel, bez ohledu na to, co způsobuje závist, vždy existuje jedna jediná pravda pro všechny příčiny! Závistlivec se soustředí pouze na vnější úspěch, jinými slovy, snaží se pouze vypadat krásný a bohatý, místo aby byl.
Původní článek je zveřejněn zde: https://kabluk.me/psihologija/pochem-chelovek-zaviduet.html
