Hatice se rozhodla vzít si Nigar a našla jí hodného ženicha - Matrakchi Efendi. Nigarino srdce a myšlenky však patřily Ibrahimovi a manželství pro ni bylo břemenem. Nigar nemohla odolat vůli paní a přes bolest srdce pokorně přijala ránu osudu.
Za oddanou službu uspořádala Valide pro Nigar krásnou svatbu a po obřadu byla nevěsta poslána do domu ženicha.
Nigar se slzami v očích čekala na ženicha a nadcházející svatební noc. Nečekala však, že Matrakchi, který k ní přijde, třikrát řekne „Rozvádím se“.
Nigar prosila Matrakchiho, aby se s ní nerozváděl, a nechápala, čím se provinila. Ale Matrakchi odešel bez vysvětlení a nechal nevěstu samotnou ve svém domě.
Zatímco si Nigar libovala v slzách svého studu, dveře místnosti se otevřely a do místnosti vstoupil Ibrahim.
Před oslavou Ibrahim přistoupil k Matrakchimu a připomněl mu příběh Victorie (Sadika). A také to, že to byl Ibrahim, kdo tehdy zachránil život Efendimu. Ibrahim proto požadoval, aby se Matrakchi rozvedl s Nigar ještě před svatební nocí a vysvětlil, že tato žena patří jemu. To je jen o rozvodu, to by nikdo neměl vědět. Toto je jejich malé tajemství.
Ibrahim byl tak zmatený, jak získat „svou ženu“, že si nevšiml, že Behram, bývalý guvernér Anatolie, kterého Ibrahim odvolal z funkce, odposlouchával jejich rozhovor.
Nigar nestrávila svatební noc s Matrakchi, ale s Ibrahimem. A zdálo by se, že Nigar chytila ptáka štěstí za ocas. Spojení s velkovezírem jí však přinese mnoho smutku a slz. Všechno tajné se totiž vždy vyjasní.
